Nenápadný problém ve stěnách může vysávat tisíce korun za topení. Jednoduchým testem to odhalíte během chvíle

Spotřeba tepla za rok činí v typické české domácnosti zhruba 20 megawatthodin. Ačkoli to závisí na konkrétní formě vytápění, zaplatit za něj každoročně můžeme kolem 20 tisíc korun. Někdy jsou ovšem utracené částky ještě výrazně vyšší. Bez tepla se neobejdeme, především při aktuálním mrazivém počasí, ovšem neviditelný problém ve stěnách nám může nenápadně každým rokem vysát za topení několik tisícikorun. Takové potíže ovšem dokáže velmi jednoduše odhalit praktický test.

Za tohle možná platíte úplně zbytečně

Pokud platíte hodně peněz za vytápění, měli byste si co nejdříve „posvítit“ na tepelné ztráty. Ty se mohou v rámci domu vyskytovat na různých místech. Stěny, dveře, podlahy, okna i střecha jsou podle odborníků hlavní únikové cesty pro teplo. Především v případě, nejsou-li tahle místa pořádně izolována. Jenže existují i další možnosti úniku, které mohou být podceňovány. Kvůli nedostatečné tepelné izolaci ležatých rozvodů lze například přicházet až o 5 % nákladů na vytápění.

Není výjimkou, pokud dochází k tepelným ztrátám i u novostaveb. U kterých budov jsou ovšem takové úniky největší? „Jsou to logicky staré objekty. Nejvíce ty z 50. a 60. let, kdy se stavělo z plných cihel nebo bylo kamenné zdivo,“ uvedl Václav Šváb z plzeňského informačního centra Envic, které se zabývá oblastí životního prostředí. V těchto a dalších budovách je vhodné proti únikům tepla efektivně zakročit. Nejprve je však nutné zjistit, zda vůbec a kde k nim vlastně dochází.

Tepelné ztráty se objevují hlavně u starších budov , ...

Jak efektivně odhalíte problém?

Podle odborné studie, která byla předloni publikována v mezinárodním vědeckém časopise Energy Conversion and Management (ECM), je včasná detekce tepelných anomálií ve fasádě budov důležitá pro optimalizaci energetické účinnosti a zlepšení zdraví a pohodlí obyvatel. Jak takové anomálie odhalit? Termovizním měřením. Termokamery, které snímají infračervené zařízení (IR), umožňují najít slabá místa budov a odhalit příčinu úniku tepla. Tím lze předejít tepelným ztrátám, a díky tomu (někdy i výrazně) vyšším účtům za energie.

Termokamery zaznamenávají rozdíl teplot a zobrazují IR záření. Čím více se objevuje oranžová barva, tím více snímaným místem proudí teplý vzduch. Zaměřit se lze třeba na osazení oken, kde dochází k tepelným ztrátám velmi často. Termovizní měření obecně identifikuje místa s nedostatečnou tepelnou izolací a objevuje takzvané tepelné mosty. Jedná se o části stavební konstrukce, kde dochází k lokálně zvýšenému úniku tepla do venkovních prostor. Jejich lokalizace je tedy žádoucí.

Termovizní měření může efektivně odhalit tepelné ztráty , ...

Nyní panují ideální podmínky pro měření

Termovizní měření je optimální provádět v době, kdy panují dostatečně velké rozdíly vnitřních a vnějších teplot. To znamená především v zimě. Rozdíl teplot musí činit alespoň 10 °C, ale ideálně by měl být ještě větší. Termovizní kameru si lze pořídit, ale stojí vyšší tisíce korun a obvykle se jedná jen o základní typ. Pořízené snímky navíc budete muset sami interpretovat. K dispozici ale máte i profi termovizní měření, jehož součástí může být i podrobná zpráva o stavu snímané budovy.

Co dalšího může termostatické měření odhalit? Třeba chladná místa, u kterých hrozí kondenzace vody, v důsledku čehož se mohou tvořit plísně. Ty mají negativní vliv na zdraví obyvatel. Může ale také identifikovat vlhká místa ve zdivu, jež způsobuje zatékání vody, případně určit skryté vady staveb.