Průměrný Čech se může stát rentiérem. K finanční svobodě vede cesta, kterou zvládne i běžný zaměstnanec

Cesta za finanční nezávislostí může na první pohled vypadat velmi trnitě. Ačkoliv je však pravdou, že se nejedná o jednoduchou záležitost, rozhodně není nedosažitelná. Finančně nezávislým se může stát i člověk, který v průběhu celého svého života pobírá průměrnou hrubou mzdu. Nemusí přitom vyhrát v loterii ani zdědit několik nemovitostí či vysokou finanční částku od svých příbuzných. Důležitá je v každém případě cílevědomost, dlouhodobá disciplína a dostatečná finanční gramotnost – bez těchto faktorů se do cíle cesty za finanční nezávislostí jen tak nedostanete. Pokud však budete dodržovat několik základních pravidel, můžete se stát rentiérem dříve, než oslavíte své padesáté narozeniny. 

Rentiérem se může stát i průměrný zaměstnanec, pokud má pevnou vůli 

Abyste dosáhli finanční nezávislosti, nemusíte pobírat každý měsíc vysoce nadprůměrnou mzdu (případně plat, pokud pracujete ve státní sféře) ani zdědit hodnotný majetek.

V mnoha případech bohatě postačí pobírat průměrnou hrubou mzdu, mít pevnou vůli a vědět, jak s vlastními financemi pracovat. 

Průměrná hrubá mzda (na přepočtené počty zaměstnanců) se v úvodním čtvrtletí letošního roku pohybovala lehce nad 50 000 Kč (podle dat Českého statistického úřadu šlo přesně o 50 282 korun). V čistém jde zhruba o 39 000 korun.

Průměrné základní výdaje v přepočtu na osobu pak vycházejí přibližně na 15 000 korun. Nutno podotknout, že do značné míry závisí na tom, zda člověk žije ve vlastním bytě či rodinném domě, nebo v pronájmu. 

Pokud byste měli stejný příjem i výdaje jako průměrný Čech, znamená to, že v modelovém případě byste si mohli odkládat až 24 000 korun. Jestliže budete disciplinovaní a neutratíte tyto peníze za drahé produkty, dovolené či koníčky, rozumnými investicemi se můžete k finanční svobodě dopracovat již v horizontu 20 let. Důkazem mohou být lidé, kteří se řadí mezi příznivce hnutí FIRE. 

„Po dosažení čtyřicátého roku jsem se rozhodl zcela přestat pracovat – chodit do práce sice můžu, ale nechci. Na tento krok jsem se však dlouho připravoval, přičemž bez pravidelného odkládání peněz do akcií a nemovitostí by se mi finanční svobody nikdy dosáhnout nepodařilo. Žádný nadstandardní příjem totiž rozhodně nemám,“ prozradil rentiér Pavel z Ústí nad Labem. 

Do čeho investovat, abyste si vytvořili pravidelný pasivní příjem? 

Velmi oblíbenou možností jsou investice do akcií prostřednictvím fondů, které jsou označované jako ETF. Mezi nejoblíbenější se dlouhodobě řadí především ty široce diverzifikované, mezi něž patří například MSCI World. Ty nabízejí expozici vůči stovkám největších firem po celém světě a dlouhodobý výnos se pohybuje okolo 6 až 8 %. Část z toho tvoří pravidelně vyplácené dividendy firem, které mohou posloužit jako přímý pasivní příjem. 

Oblíbenou možností jsou i dluhopisy, které se často vzájemně s akciemi doplňují.

Další možností jsou nemovitostní fondy nebo pronájem vlastních nemovitostí. Klasickou investici představují byty, roste však i poptávka po garážích nebo skladech. 

Skrze ETF můžete investovat do stovek největších firem na světě. , Shutterstock...

Příklad z praxe: Kolik je třeba měsíčně investovat, abyste dosáhli finanční svobody? 

Pokud chcete dosáhnout finanční svobody, je nezbytné, aby pravidelné příjmy z investic pokrývaly veškeré výdaje a v ideálním případě alespoň část z nich zbyla a úročila se dále. Proto se mezi rentiéry často hovoří o takzvaném pravidlu čtyř procent. To znamená, že z celkové naspořené částky můžete vybírat každoročně 4 %. 

Pokud tedy máte výdaje například 20 000 korun, potřebujete mít v investicích 6 000 000 korun. Jestliže vaše výdaje činí 30 000 korun (např. kvůli bydlení v podnájmu), je třeba naspořit 9 000 000 korun. Logicky půjde vždy o pětadvaceti­násobek výdajů. 

Abyste si 9 000 000 korun našetřili za 30 let, budete si muset každý měsíc odkládat zhruba 7 400 korun – za předpokladu, že se tento pravidelný vklad bude úročit tempem 7 % ročně – to přibližně odpovídá historickým výnosům akciového trhu.

Pokud byste chtěli stejnou částku našetřit již za 20 let, budete každý měsíc muset investovat 17 300 korun. Tento rozdíl vypovídá o síle tzv. složeného úročení. 

„Díky mé mzdě, stabilnímu růstu akciového trhu a několika projektům mé manželky naše čisté jmění přesáhlo 2 400 000 korun,“ uvedl jeden z uživatelů Redditu s tím, že je mu teprve 28 let. 

Nutno podotknout, že historické výnosy automaticky nejsou zárukou výnosů budoucích. 

Stačí investovat několik tisíc korun měsíčně. , Shutterstock...

Jak je to s daněmi a důchodem? 

Je ovšem nezbytné počítat s tím, že pokud ukončíte veškeré pracovní poměry, stáváte se tzv. osobou bez zdanitelných příjmů. Budete tedy muset platit zdravotní pojištění, jehož výše je v tomto případě zhruba 3 000 korun. Tuto částku je vždy při výpočtu nutné započítat mezi výdaje. 

Důchodového pojištění se účastnit nemusíte, ale v takovém případě se může stát, že nebudete mít ve stáří na starobní důchod nárok. Tento problém však lze vyřešit dobrovolným důchodovým pojištěním. Částka se v tomto případě pohybuje okolo 3 500 korun. 

Tomuto problému se můžete vyhnout i tím, že budete pracovat na poloviční úvazek. Tomuto oblíbenému trendu se říká „Barista FIRE“ a v posledních letech rapidně získává na popularitě. Zaměstnavatel za vás v tomto případě odvádí zdravotní a sociální pojištění. 

Upozornění: Tento článek není investičním doporučením. S investováním se pojí riziko ztráty kapitálu.