Z výbavičky pro novorozence se stal byznys a čistá snobárna. Za první nákupy dáte hned po narození statisíce
Příchod miminka býval v minulosti jakousi oslavou života a přirozeným krokem v životě ženy. Stačilo pár kousků oblečení, pleny, postýlka a kočárek, případně výbavička po starších dětech v rodině. Dnes jsou mladí rodiče doslova zaplaveni miliony potřeb pro nejmenší, drahými kočárky a pokojíčky, za které by se nemuseli stydět ani bytoví designéři. Je ale skutečně nutné dát za výbavu pro novorozence několik měsíčních výplat?
Dnešní spotřební doba udělala z těhotenství, porodu a mateřství výnosný byznys. V tomto oboru se hraje hlavně na city, strach a touhu matek po dokonalosti. Nastávající rodiče jsou už od prvního pozitivního těhotenského testu bombardováni reklamami od firem, ale i příspěvky na sociálních sítích, na kterých vidí naprosto dokonalé pokojíčky, kočárky, drahé odsávačky na mléko nebo chůvičky s celou řadou funkcí.
Rodičům tak všechny tyto příspěvky podsouvají jasný vzkaz: „Pokud svému dítěti nedám to nejlepší a nejdražší, budu hrozný rodič a selžu.” Ceny produktů pro miminka navíc stále rostou, a to i u věcí, které rodina využije sotva pár týdnů. Kam až dokáže zajít touha po luxusu a co novorozenec doopravdy potřebuje?
Když se z lásky stane byznys
Dětský sortiment je pro obchodníky zlatý důl. Důvodem je především to, že útočí na nejzranitelnější lidské emoce, mezi které patří strach o zdraví dítěte a touha dopřát mu maximum. Největší marže se tak ukrývají právě v kategorii bezpečnostních a chytrých technologií. V té najdeme například chůvičky, monitory dechu, digitální váhy pro novorozence, odsávačky mateřského mléka, ohřívače lahví, sterilizátory a další vychytávky.
Hned v závěsu za technologiemi jsou pak doplňky stravy, kosmetika a designové vybavení do pokojíčku. Výrobci dnes dobře vědí, že stačí obyčejný méně kvalitní plastový produkt vyrobit v trendy pastelové barvě, přidat označení “ergonomický” nebo “montessori” a hned si za výrobek mohou říct více.
Estetika sociálních sítí zkrátka diktuje, že vše spolu musí ladit a být podle poslední módy. Někteří rodiče jsou tak ochotni zaplatit za kolébku, dětskou postýlku, přebalovací pult, houpací křeslo, plyšové hračky a další vybavení desetitisíce korun. Ovšem pokud vypadají přesně tak, jak viděli na Pinterestu nebo u oblíbené influencerky na Instagramu.
Kde končí potřeba a začíná snobárna?
Každý rodič by si hned na začátku měl uvědomit, že není třeba podléhat nátlaku z reklam, sociálních sítí a internetových diskuzí. Maminka a miminko využijí v prvních týdnech či měsících minimum věcí a není třeba, aby byly všechny značkové, luxusní a designové. Zaměřit bychom se měli spíše na to, aby byl výrobek bezpečný a certifikovaný.
V takovém případě pak můžeme sáhnout i po zboží z druhé ruky, které je často téměř nové a minimálně využité. Na kočárku z druhé ruky se dá ušetřit i pár desítek tisíc korun oproti tomu novému značkovému, který propagují celebrity na Instagramu.
Stejně tak tomu je u postýlky. Klasická dřevěná postýlka stojí okolo 2 tisíc korun. Designová rostoucí postýlka z masivu může vyjít klidně na více než 20 tisíc korun. Když se k tomu přidá elektrická kolébka za 10 tisíc korun, kterou ve finále nikdo nevyužije, značkové nosítko za 6 tisíc korun a skříň plná značkového oblečení, kosmetika, ručně šité peřinky do postýlky i kočárku a několik nových „nejlepších“ elektronických vychytávek, může se taková výbavička vyšplhat k částce vyšší než 100 tisíc korun. Plně funkční základ přitom člověk pořídí do 25 tisíc korun.
Koupili jsme všechno a půlka leží ve sklepě
Rodiče, kteří podlehnou extrémnímu marketingovému nátlaku, často po pár měsících zjistí, že většinu věcí ani nevyužili. Poté je se ztrátou prodávají po bazarech nebo jim věci leží uložené ve sklepě či na půdě. Těchto zkušeností jsou plné internetové diskuze.
„Nechala jsem se ovlivnit Instagramem a koupila jsem strašně drahé lehátko. Stálo asi 12 tisíc a samo se houpalo. Malá v něm ale vydržela asi pět minut, pak začala strašně brečet, a stejně chtěla být jen na rukách,“ píše uživatelka Lenka na jednom z mateřských portálů.
Rodiče se shodují na tom, že nejvíce zbytečný bývá předběžný nákup lahví, ohřívačů a sterilizátorů. Ty matka, která plně kojí, většinou nikdy nevyužije. Mezi další “zbytečnosti” pak řadí drahá nosítka, vibrační houpátka, ale i přebalovací pulty.
„Kdybych měla nakupovat pro malého znovu, půlku věcí vůbec nekoupím. Asi největší zbytečnost byl drahý přebalovací pult, který by s přehledem nahradila větší skříňka. Do té by se alespoň vešly všechny věci. Malý na pultu nevydrží, bojím se, že spadne. Přebaluji ho na podložce na posteli nebo na koberci,” shrnuje svou zkušenost maminka Sylva.
Se svou zkušenostní se podělila také další maminka: „Koupili jsme kočárek za téměř 60 tisíc korun, protože jsme si říkali, že když ho budeme používat každý den, vyplatí se investovat. Měl elektrické houpání, sám jezdil a nabízel spoustu chytrých funkcí. Jenže malý v něm jezdil sotva rok a pak jsme přešli na golfky. Dnes bych klidně koupila kvalitní kočárek z druhé ruky a ušetřené peníze využila úplně jinak.“
Pokud vyfiltrujeme marketingový šum, seznam skutečně důležitých věcí pro miminko je překvapivě krátký. Rodiče by měli zakoupit především kvalitní monitor dechu, bezpečnou autosedačku a kvalitní matraci do postýlky. Následuje několik kusů oblečení dle ročního období, pár bavlněných plen, jednorázové plenky, peřinka a lékárnička se všemi potřebami pro miminko. Před příchodem z porodnice by měli rodiče připravit také kočárek, další potřeby už je pak možné dokoupit podle toho, zda má maminka opravdu pocit, že je využije.





Sledovat v Google Zprávách

















































