Prarodiče odmítají hlídat vnoučata zadarmo: „Náš čas v důchodu má stejnou hodnotu jako vaše práce“

V minulosti bylo často ja­kousi nepsanou dohodou, že prarodiče přebírají část starostí o vnoučata – uvaří, pohlídají, vyzvednou. Dnes se ale situace mění. Formuje se totiž celá generace důchodců, pro kterou není odchod do penze „konečnou stanicí“. Tito lidé jsou mnohem aktivnější, často dokonce dobře finančně zajištění a svůj čas v důchodu si začínají střežit. Někteří pak za hlídání dětí dokonce čekají i finanční odměnu. 

Trend aktivních seniorů na vzestupu

Posun v myšlení i přístupu k životu v důchodovém věku potvrzují průzkumy. Nap­říklad podle Jana Buriance z výzkumné agentury STEM/MARK se prý lidé ve věku 55 let na označení senior většinou ještě necítí. Dokonce ani ve starší věkové skupině mezi lidmi ve věku od 70 do 74 let se to zásadně nemění. Těch, kteří by se sami označili za seniory, je pouhá polovina. 

Nová generace seniorů je aktivní a chce si v penzi užívat, nejen hlídat vnoučata. , ...

Současně je dnešní generace rozmanitější, než jak by ji mohl vnímat zbytek populace. Jed­notná nálepka „starého a nemohoucího seniora“ tak přestává platit. Starší lidé dnes mají různorodé životní styly a lišit se může výrazně i jejich finanční situace. V Česku se začíná tvořit nová skupina dobře zajištěných seniorů. Podle Buriance do této skupiny může v Česku patřit až milion lidí předseni­orského a seniorského věku, tedy od 55 let výš. 

Svůj majetek však většinou tito lidé získali celoživotním úsilím, z investičních příležitostí nebo z dědictví, ne z českých důchodů. Těch se nad 50 tisíc korun vyplácí v Česku jen zhruba 0,5 %, jak uvedl Burianec pro Id­nes. 

Máme hotovo a teď chceme „volno“

Nová generace seniorů dnes žije v penzi víc naplno a tráví svůj volný čas jinak. Starší lidé nezřídka hledají nové zážitky, zapojují se do komunitního života a zajímá je osobní růst. Mnoho seniorů, pokud jim to zdraví a kondice dovoluje, si navíc i v důchodovém věku přivydělává nebo stále pracuje. K tomu nabízí pozitivní motivaci také stát – například 5% slevou na pojistném. Zájem o možnost uplatnění této slevy přitom roste, což odráží aktuální realitu, že i důchod může být aktivní životní etapou. 

Data odrážejí, že o čerpání výhod za práci v důchodu je rostoucí zájem. , ...

Na druhou stranu mají tito „zaměstnaní senioři“ méně času například na hlídání vnoučat, což mohou těžce nést jejich děti, které pomoc po vzoru minulých generací často očekávají téměř automaticky. Důvodem, proč vnoučata starší lidé nechtějí hlídat, ale může být i sílící pocit, že už „mají hotovo“. Část seniorů říká, že chce konečně v důchodu trávit čas po desítkách let tvrdé dřiny i výchovy dětí po svém. 

Mají prarodiče povinnost hlídat vnoučata?

Jelikož je obraz hodných a starajících se babiček, které jsou neustále k dispozici, u nás budován po celá desetiletí, rodiče pak někdy ještě víc šokuje, když si v případě hlídání dětí řeknou o peníze. K tomuto tématu se strhla i diskuse na Redditu, kde maminka řešila nutnost hlídání dětí každý druhý pátek na 5 hodin, aby si mohla odskočit do práce. O hlídání poprosili manželovu matku, ale ta chtěla pravidelně strávený čas s dětmi zaplatit. Diskutující se ostatních ptala, jestli by někdo vůbec „platil vlastní rodině“, ještě když je tchyně finančně dobře zajištěná. 

Tento postoj prarodičů je nejen na internetu ale i podle psychologů ve společnosti čím dál víc vidět. Když však rodiče nenajdou potřebnou pomoc a oporu u rodiny, jak to bylo dřív běžné, mohou cítit frustraci. Zvlášť když slyší podobné věty jako Bára, au­torka článku na Medium: „Já jsem si své děti vychovala, teď si užívám důchod,“ dozvěděla se od své matky. Slova ji ranila a nedokázala její přístup pochopit.

Psychologové však upozorňují, že žádná morální povinnost „pohlídat děti“ neexistuje a pomoc musí být vždy dobrovolná. Střetávají se tu dvě protichůdné potřeby. „Rodiče volají o pomoc, prarodiče po svobodě,“ říká psycholožka Lenka Pelechová.