První výhled meteorologů na letošní zimu nepotěší. Nejdřív Česko zažije překvapivý extrém, pak udeří mrazivý obrat
Možná se zdá, že zima 2026/2027 je daleko, ale meteorologové sledují trendy a vývoj v atmosféře ovlivňující zimní počasí již nyní. Podle historických dat a různých dalších náznaků se pak snaží odhadnout průběh nadcházející zimy a zatím se vývoj jeví jako dynamický a netradiční.
V posledních letech jsme si již zvykli, že počasí střídá extrémy – od vysokých teplot a vydatných srážek přes silný vítr až po nezvyklé teplotní epizody, které jsou extrémně chladné i horké. Dynamické počasí plné extrémů nás čeká pravděpodobně i letošní zimu. Mírná a klidná zima zřejmě nehrozí. Podle předních meteorologických agentur by mohla být první polovina zimy bouřlivá, deštivá a větrná, kdežto druhá polovina by mohla přinést vpády mrazivého a ledového vzduchu ze severu a východu.
Mimořádně silné El Niño
První dlouhodobější výhledy nadcházející zimy začínají nabírat jasnější obrysy. Je důležité hned na úvod zdůraznit základní pravidlo meteorologie, tedy že sezónní modely nejsou přesnou předpovědí na konkrétní dny. Zaměřují se na dlouhodobé trendy, průměrné hodnoty a odchylky tlaku či teplot. A právě tyto anomálie formují počasí. Teplá fáze jevu El Niño se zatím formuje jako mimořádně silná a její vliv se pravděpodobně přelije i na evropský kontinent. To může ovlivnit i tryskové proudění nad Atlantikem.
Pro Evropu, tedy i pro Českou republiku, to znamená specifický vývoj první části zimy. Meteorologické modely ECMWF a CFSv2 se zatím shodují na teplotně nadprůměrném a vlhkém začátku. Očekávají se nadprůměrné srážky, protože Atlantik by mohl produkovat jednu hlubokou tlakovou níži za druhou. S častým přechodem frontálních systémů bude spojeno i vysoké riziko silného větru. Západní proudění od oceánu pak nedovolí teplotám výraznější pokles, sníh tak lze očekávat především v nejvyšších horských polohách. Nížiny by tak zažily opět klasické blátivé a sychravé počasí.
Mrazivý úder v další části zimy
Takový vlhký začátek zimy může výrazně pomoci doplnit zásoby podzemních vod, na druhé straně však zvyšuje riziko lokálních záplav a komplikací v dopravě či energetice. Pro leden a únor modely naznačují chladnější a mrazivější počasí. Běžně se nad severním pólem v zimě nachází hluboká tlaková níže spojená se stabilním polárním vírem. Ten obvykle drží studený vzduch na severu. Jenže predikce letos ukazují na vysokou pravděpodobnost oslabení tohoto víru, případně i jeho kolaps a rozdělení.
Co by to znamenalo pro Česko? Studený vzduch ze severu či východu vytvoří pomyslnou zeď a nepustí teplý a vlhký vzduch od Atlantiku nad střední Evropu. Proudění se otočí a kontinentální vzduch ze Sibiře bude mít pak otevřenou cestu. To přinese mrazivé epizody, kdy noční teploty budou padat pod bod mrazu a ani přes den se nemusí dostat nad nulu. Takové období může trvat několik dní i týdnů.
Česko je na rozhraní
Česká republika je často tím místem, kde se v zimě střetává studený a suchý vzduch s vlhkým a teplým vzduchem od Atlantiku. Takové podmínky se přitom mohou rychle střídat. Vznikají tím extrémy a časté změny počasí, které lze očekávat i během nadcházející zimy. S ohledem na měnící se celkové klima na naší planetě se počasí projevuje stále dynamičtěji a teplotní extrémy budou stále častější. Letošní letní teploty nad 40 stupňů Celsia pak v zimě mohou vystřídat extrémní mrazy.
Nárůst tlaku nad Arktidou by mohl přinést mrazivou část zimy, ale bude hodně záležet na tom, zda teplotní rozhraní bude procházet nad Českem. V současné době tak nelze přesně odhadnout, jestli se dočkáme klasické zimy či ladovských Vánoc. Modely se zatím shodují, že sníh a mráz přijdou až později. Takové zprávy samozřejmě nejsou příliš pozitivní pro majitele lyžařských areálů nebo pro všechny, kteří milují klasické zimní počasí.





Sledovat v Google Zprávách

















































