Předpověď počasí na Velikonoce 2026: Meteorologové varují, že koledníci letos možná ani nevystrčí nos z domu
Velikonoce jsou symbolem jara. A proto většina z nás každým rokem doufá, že se i v tomto duchu ponesou, zejména co se týče počasí. Letošní předpověď však prozatím příliš optimistická není. Meteorologové varují, že koledníci možná ani nevystrčí nos z domu.
Velikonoční svátky se v mnohých rodinách nesou v duchu tradic. A ať už je to klasické koledování, nebo jen návštěvy rodiny, přátel či výlety do přírody, všechny tyto aktivity umí pokazit nevlídné počasí. První dlouhodobé výhledy meteorologů navíc naznačují, že letošní začátek dubna může být v Česku spíše proměnlivý až deštivý, a sluníčka se tak o velikonočních prázdninách nemusíme dočkat.
Podle aktuálních modelů se totiž může v tomto období vytvořit nad Evropou oblast nízkého tlaku vzduchu. Ta s sebou často přináší také oblačnost a srážky. Letošní Velikonoce navíc vycházejí na týden, který máme většinou spojený s takzvaným aprílovým počasím. To je mnohdy nevyzpytatelné a střídá déšť se sluncem klidně z minuty na minutu.
Velikonoce 2026 ve znamení aprílového počasí
Velikonoce jsou svátek “pohyblivý”. To znamená, že každý rok vycházejí na trochu jiné datum. Pravidlem je, že se slaví při prvním jarním úplňku. Díky tomu mohou připadnout na konec března, ale i na konec dubna. V letošním roce budou Velikonoce poměrně brzy, Velký pátek nás čeká už 3. dubna. Velikonoční neděle tak bude 5. dubna a Velikonoční pondělí 6. dubna.
A právě tento začátek měsíce dubna bývá z hlediska počasí opravdu velice nevyzpytatelný. A to krátkodobě i dlouhodobě. Některé roky je počasí teplé skoro jako v létě, zatímco jindy se ještě drží ranní mrazy. Během dne se také velmi rychle mění slunečné jasné nebe na oblačnost s četnými přeháňkami. Někdy se dokonce setkáváme s přeháňkami sněhovými nebo mírným krupobitím.
Modely naznačují horší scénář
Dlouhodobé modely podle meteorologů prozatím naznačují spíše deštivý a chladnější scénář. Denní teploty by se v České republice měly pohybovat mezi 8 až 11 stupni Celsia. Nejteplejším dnem by pak mělo být právě Velikonoční pondělí, kdy očekáváme zmíněných 11 stupňů v odpoledních maximech. V nočních a brzkých ranních hodinách pak rtuť teploměru nepřesáhne 4 °C.
Kromě nižších teplot bude problémem i oblačnost. Ta nás bude podle “černějšího” scénáře provázet po celé velikonoční svátky. Pršet by pak mělo především v sobotu, zatímco v pondělí bude spíše polojasno s občasnými přeháňkami.
Meteorologové však informují o tom, že Velikonoce jsou ještě daleko, a proto jsou v rámci dlouhodobé předpovědi jako obvykle scénáře dva. Ten druhý (a dle všeho méně pravděpodobný) je trochu optimističtější. Podle něj by měla být obloha polojasná a občasné přeháňky by tak mělo střídat slunečné počasí. Teploty by dle tohoto scénáře mohly vystoupat až na 17 stupňů Celsia v odpoledních maximech.
Čeho se ale nakonec dočkáme, to se dle odborníků dozvíme s větší přesností nejdříve 5 až 7 dní před samotnými svátky.
Deštivé Velikonoce a lidové pranostiky
Naši předkové sledovali počasí mnohem bedlivěji než my dnes. Byl to totiž faktor, který mnohdy rozhodoval o tom, jak úrodný nebo úspěšný rok budou mít. Pozorování se tak promítalo i do lidové slovesnosti a vznikla spousta pranostik, které jsou i dnes překvapivě přesné. A k deštivým Velikonocům se jich váže hned několik.
„Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.“ Tato pranostika říká, že pokud na Velikonoce prší, bude paradoxně suché léto.
„Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.“ I tato pověra má stejnou predikci a předpovídá tak zemědělcům, že kvůli suchému létu nebude budoucí úroda příliš dobrá.
„Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.“ Tato pranostika zase předvídá deštivé počasí na delší dobu. “Svatý Duch” neboli Letnice totiž připadají podle křesťanů až na 50. den po Velikonocích.





























































