Soused si postavil nový plot, který je z půlky na našem pozemku. Úřady řekly, že s tím nic dělat nemůžou

Plot, který je zčásti na pozemku souseda, bývá poměrně častým problémem. A i jeho postavení přímo na hranici má svá specifika. Ve chvíli, kdy se ale majitel druhého pozemku rozhodne situaci řešit s úřady, mnohdy nevyřeší vůbec nic. Případný rozdíl se totiž velice obtížně zaměřuje, a proto mnohdy ani úřady nedávají příkaz ke zbourání nebo se odkazují na to, že dané rozhodnutí není v jejich kompetenci. Svědčí o tom i několik případů z praxe.

Jak to vidí občanský zákoník

Občanský zákoník jasně říká, že jakákoliv stavba přesahující na cizí parcelu je považována za zásah do vlastnického práva, pokud k tomu tedy její majitel nedal výslovný souhlas. Oplocení tak musí stát buďto na hranici, pokud se na tom obě strany výslovně dohodnou, a pak se jedná o spoluvlastnictví, nebo na pozemku toho, kdo se jej rozhodl postavit, kdy je pak v jeho výlučném vlastnictví. V opačném případě se jedná o tzv. nepovolený přesah stavby.

Co obnáší výstavba na hranici pozemku

Stavba plotu přímo na hranici pozemku má své klíčové zásady. V první řadě je třeba ideálně písemný souhlas souseda, aby se do budoucna předešlo sporům. Pokud ovšem nesouhlasí, je nutná výstavba na vlastním pozemku i za cenu toho, že dojde k jeho částečnému zmenšení. Zároveň takové oplocení nesmí přesáhnout výšku 2 metry. V opačném případě je nutný územní souhlas. Nesmí se zapomínat také na to, že v tomto případě se oplocení stává společným majetkem.

stavba plotu , ...

Jak se k takové situaci staví úřad

Pokud dojde k přesahu na sousedovu parcelu, má právo požadovat odstranění dané části plotu nebo požadovat finanční narovnání (např. formou odkoupení daného přesahu). Stavební úřad k takové situaci přistupuje jako k nepovolené černé stavbě a někdy označí zákonný důvod pro její zbourání. Některé úřady ovšem argumentují tím, že pokud stavba nepodléhá jejich režimu, nemohou nařídit její odstranění – a odkazují lidi na občanskoprávní soud. Judikatura ale potvrzuje to, že by úřad měl situaci řešit. Pokud jste vy v roli poškozeného, je doporučeno podat na stavební úřad oficiální „podnět k zahájení řízení o odstranění stavby“.

Sousedský spor z praxe, který řešil ombudsman

Stavební úřady se v některých případech snaží z celé situace vykroutit s odkazem na to, že plot nevyžaduje povolení, a tak nemohou nařídit jeho zbourání. Toto musel řešit i veřejný ochránce práv. Ombudsman však byl nucen konstatovat, že i oplocení postavené v tzv. volném režimu je stavbou, a tak úřad jednat musí. Jak uvádí JUDr. Stanislav Křeček v zastoupení veřejné ochránkyně práv: „Podle zákona o veřejném ochránci práv je mým úkolem poskytovat ochranu osob před jednáním úřadů, které postupují v rozporu s právními předpisy, principy demokratického právního státu nebo principy dobré správy. Zasáhnout mohu i proti nečinnosti, které se úřady dopustí.“ V některých případech ovšem bohužel zůstává tento typ sousedských sporů bez právního řešení.

plot , ...

Když se do všeho vloží soudy

V jednom z případů, který řešil dokonce Nejvyšší správní soud, nakonec stavební úřad nařídil odstranění plotu, a to z toho důvodu, že stavebník nevyužil možnosti požádat o dodatečné povolení stavby a nedoložil souhlas vlastníka sousedního pozemku. Majitelé stavby argumentovali tím, že plot tam stojí „od nepaměti“, ale úřad trval na odstranění, protože nebyl prokázán právní důvod k jeho umístění na cizím pozemku. 

Z příkladů z praxe vyplývá, že je před zahájením stavby samotné vhodné nechat provést přesné zaměření, a to ideálně prostřednictvím geodeta, a záměr konzultovat na místním stavebním úřadě.