Pěstitelé radí: Do hlíny přisypte čajovou lžičku suroviny z kuchyně a rostliny porostou v zimě jako šílené

I když venku zrovna mrzne jako když praští a doma se topí naplno, mohou vaše rostlinky růst rychleji než na jaře. Stačí jedna čajová lžička a květiny přibývají na objemu, zesilují a nové listy raší jako o závod. Tak svěží uprostřed topné sezóny jste je ještě nezažili. Není přitom potřeba měnit umístění nebo světlo, které na pokojovku dopadá – vše je to o typu soli, kterou přidáte do půdy.

Stačí jedna lžička

Řešením v zimním období je epsomská sůl. Obsahuje totiž hořčík, který je pro rostliny velmi důležitý. Bez něj nemohou správně a v dostatečném množství produkovat chlorofyl, tedy zelené barvivo potřebné pro fotosyntézu. Když ho mají málo, listy začínají blednout, žloutnout a upadávat. A růst? Ten se v takovou chvíli zpomaluje.

Pomoct může epsomská sůl, obsahuje totiž hořčík důležitý pro rostliny , ...

Přesně proto je potřeba dodat do půdy jednu čajovou lžičku epsomské soli. Nestačí ji tam ale jen nasypat, musí se z ní nejprve udělat roztok. Rozmíchejte ji proto do jednoho litru odstáté vody. Zalít roztokem květiny je pak potřeba jednou za tři až čtyři týdny. Můžete si jeho část přelít i do rozprašovače a používat jako jemný postřik na listy.

První změny nejspíš zpozorujete už během týdne až dvou. Listy by měly být pevnější, jejich barva sytější, a dokonce se většinou objeví i nové výhonky. Je to opravdu účinné a rychlé – žádná složitá péče ani investované tisíce.

Kterým rostlinám prospívá?

Důležité je správně odhadnout, jestli vaše rostlinka strádá kvůli nedostatku hořčíku. Jak to ale poznat? Pozorujte typický znak: žluté mapy mezi žilkami listů, když samotné žilky zůstávají dále zelené. To je moment, kdy může epsomská sůl pomoct.

Nejvíc se pak hodí pro konkrétní typy rostlin. Ideální je monstera, fíkus, dracéna, palma nebo například muškáty či begonie. Zachránit může i bylinky v květináčích – bazalku, mátu, rozmarýn nebo třeba oregano.

Roztok můžete i nastříkat rozprašovačem na listy , ...

Speciální přístup musíte zaujmout například k takové orchideji. Té nejvíce vyhovuje, když zálivku nahradíte postřikem na listy. I to ale už po několika „ovlaženích“ ukáže své výsledky – lesklejší a pevnější listy.

A na co určitě epsomskou sůl nepoužívat? Vynechejte sukulenty, kaktusy a ostatní rostliny, které milují spíše sucho. Přebytek horčíku by jim místo záchrany uštědřil tvrdou ránu.

Na tohle si dejte pozor

Zároveň nezapomeňte, že i té nejlepší výživy je potřeba rostlinám dopřávat v předem určeném množství. Těm, kteří hlásají pravidlo „čím víc, tím líp“, může pokojovka připravit nemilé překvapení. Přehnané dávkování totiž může poškodit kořeny i zamávat se vstřebáváním jiných důležitých živin do půdy. Používejte proto opravdu jen jednu lžičku na litr vody, a to jednou za již zmíněné tři až čtyři týdny.

Pozor si dejte i pokud máte domácího mazlíčka. Nejde sice o chemikálii, ale je lepší uchovávat roztok v bezpečí, aby nedošlo k nepříjemnostem. Ve větším množství by totiž epsomská sůl mohla zvířátku uškodit.

Zvládne toho ještě víc

Epsomská sůl při správném použití nepomůže jen s růstem rostlin. Má ještě další zajímavý efekt – zvýší odolnost vašich pokojovek vůči stresu z přetopeného vzduchu. Pokud máte v zimě doma suchý vzduch a každý den větráte, mohla by tato kombinace vaše rostlinky „vyšokovat“. Hořčík ale zajístí, že nebudou tak oslabené.

Mezi pěstiteli se mluví i o sníženém výskytu mšic a svilušek – po aplikaci nejsou vyživené rostliny totiž pro škůdce tak lákavé. Dokonce se epsomská sůl používá i do vody pro řezané květiny – má totiž prodlužovat jejich čerstvost a zajistit, aby vadly pomaleji.

S touto cenově dostupnou vychytávkou tak můžete mít trumf v rukávu. Je to účinné, rychlé a vaše rostliny vám za to poděkují. Ani zimní období totiž nemusí uvnitř bytu znamenat smutný pohled na odumírající pokojovky. Namísto toho můžete vytvořit zelenou oázu, nad kterou zůstane návštěvám rozum stát.