Nevyčerpané miliardy: Příspěvek na bydlení nedostává 200 000 domácností, přitom stačí tři doklady
Příspěvek na bydlení je v Česku jednou z nejčastěji vyplácených sociálních dávek. I přesto na něj má nárok více lidí, než jej pobírá. K vyřízení přitom stačí tři doklady, chvíle času a životní standard rodiny se může výrazně zlepšit.
Ceny nájmů, energií a dalších výdajů spojených s bydlením neustále rostou. S jejich výší, která je v některých městech až neúměrná průměrným platům, má pomoci právě příspěvek na bydlení. Pro tuto dávku jsou vyčleněné miliardy, nicméně mnoho domácností si o ni ani neřekne. Důvodem je často strach z byrokracie, nebo jen nedostatečná informovanost.
Ceny za nájmy stále rostou, někde dokonce rychleji než platy.
, ...
Pomoc, pro kterou si přijde jen každý druhý
O příspěvek na bydlení je mezi lidmi stále větší zájem. Zatímco v roce 2022 ho pobíralo necelých 200 tisíc domácností, v roce 2023 už to bylo 248 tisíc domácností. Tento trend stále roste a v roce 2024 rozdal stát prostřednictvím těchto příspěvků více než 20 miliard korun.
I přes stále rostoucí zájem ještě příspěvek nepobírají všechny domácnosti, které by na něj mohly mít nárok. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí by totiž mohlo dávku čerpat zhruba o 200 000 domácností více. Nejde přitom o žádné výjimečné případy, často jsou to senioři, samoživitelé, mladé páry nebo pracující lidé s nižšími příjmy, kteří se snaží situaci zvládnout bez pomoci. Jenže inflace, rostoucí ceny nájmů, energií i dalších nezbytností jim dávají zabrat a mnohdy si tak lidé sáhnou až daleko za hranice vlastního komfortu.
Kdo může příspěvek dostat?
Nárok na příspěvek na bydlení má každá domácnost, ve které výdaje za bydlení přesahují 30 procent z celkových čistých příjmů (v Praze jde o 35 procent). Zároveň by však tyto výdaje neměly být vyšší, než takzvané normativní náklady. Zde jde v podstatě o tabulkovou hodnotu průměrných nákladů na bydlení v dané lokalitě, počtů členů domácnosti a podobně.
Pokud máte zkrátka pocit, že jsou vaše výdaje za bydlení až příliš vysoké v poměru k vaší mzdě, je na místě si o příspěvek alespoň zkusit požádat. Učinit tak mohou všichni lidé, kteří bydlí v nájmu nebo podnájmu, ale i majitelé bytů, družstevních jednotek, domů, nebo dokonce rekreačních objektů, ve kterých trvale žijí. U nájmů je situace poměrně snadná. Nájemník doloží nájemní smlouvu, ve které je přesně stanovena výše nájmu. Pro majitele nemovitostí je pak výpočet trochu odlišný a vztahuje se především na veškeré výdaje související s bydlením, jako jsou náklady na elektřinu, vodu, plyn, bytový fond a tak dále. Do nákladů na bydlení si nelze započítat splátku hypotéky, ačkoliv si člověk i v tomto případě může o příspěvek na bydlení žádat. I zde se na věc nahlíží jako v předchozím případě.
Lidé mají obavy z byrokracie a snaží se situaci zvládnout bez pomoci. Žádost je však jednoduchá.
, ...
Pomoc v řádech tisíců díky třem dokladům
Výše dávky vždy záleží na celé řadě okolností. Posuzuje se tedy celkový čistý příjem rodiny nebo jednotlivce a veškeré náklady na bydlení (vyjma hypoteční splátky). Po zaplacení těchto výdajů by mělo žadatelům zůstat ještě 70 procent z celkových příjmů. Je-li platba za bydlení vyšší, pokryje tento rozdíl právě příspěvek od státu. Svou roli zde hrají i již zmíněné normativní náklady. Pro představu, čtyřčlenná domácnost v nájmu v Brně může mít v roce 2025 normativní náklady až 23 984 Kč. Pokud tedy za bydlení platíte víc než třetinu příjmu, ale méně než tuto částku, dávka je prakticky jistá.
Jedním z nejčastějších důvodů, proč si lidé o příspěvek nezažádají, je obava z náročnosti celého procesu. Představa několikadenního běhání po úřadech a vyřizování s nejistým výsledkem lidi natolik odrazuje, že si raději najdou jiné bydlení nebo další práci. Žádost však není ani zdaleka tak náročná a v současnosti si ji dokonce podáte on-line z pohodlí domova. Veškeré doklady stačí zadat do Klientské zóny Jenda, kterou má na starosti Úřad práce spadající pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. K přihlášení žadatel potřebuje bankovní identitu. Následně je potřeba naskenovat důležité dokumenty, nejčastěji tedy doklady o příjmech v domácnosti, doklady o nákladech na bydlení (nájemní smlouvu, faktury za energie, SIPO, platby za internet a podobně) a doklad o tom, že danou nemovitost využíváte právem (opět nájemní smlouvu, u vlastníků pak výpis z katastru nemovitostí).
