Stát neumí efektivně využít peníze na energetické úspory, uvádí zpráva NKÚ
České instituce podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu neumí efektivně využít dotace z programů na energetické úspory budov. Pokud bude tento trend pokračovat, hrozí navíc nesplnění kvót Evropské unie.
Tuzemské státní instituce neumí podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu efektivně využívat peníze určené na energetické úspory u veřejných budov. Ty jsou tak mnohem nižší než by mohly být v případě rychlejšího čerpání.
V současném tempu hrozí nesplnění cílů EU
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na kontrolu prostředků určených pro podporu energetických úspor u veřejných budov v letech 2017 až 2020. V těchto případech šlo konkrétně o prostředky z Operačního programu Životní prostředí (2014 – 2020) a programu Nová zelená úsporám.
Podpora z obou programů činila 3,5 miliardy korun. Podle kontrolorů sice podpora, kterou stát využil přispívá ke snížení spotřeby energií u veřejných budov – ve výsledku ale činí jen pětinu úspor, kterých by se mělo prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) dosáhnout.
Do poloviny roku 2020 bylo podle zprávy NKÚ ukončeno jen 17 % projektů. Stát navíc nečerpá prostředky z obou programů dostatečně a tak nedochází k tak rychlému snižování spotřeby energií u vlastních budov. Pokud by se efektivita využívání programů nezlepšila, je možné že stát nestihne dosáhnout cíle energetické účinnosti budov, která je stanovená Evropskou unií. Podle NKÚ je problémem i délka trvání administrace projektů, která je často delší než by být měla.
Stát by měl jít příkladem, zatím však dělá opak
Kontrola také ukázala na to, že do programu Nová zelená úsporám (NZÚ) se z prodeje emisních povolenek nedostalo tolik prostředků, kolik by podle zákona mělo. Právě finance z prodeje emisních povolenek jsou ale přitom jediným zdrojem financí pro tento program.
V letech, která úřad zkoumal přinesly dražby povolenek celkem 36 miliard korun. Podle zákona tak do programu Nové zelené úsporám mělo jít 14,6 miliardy korun – místo toho se tam ale dostalo jen 7,4 miliardy, přičemž do roku 2020 z něj bylo vyplaceno pouhých 5,3 miliardy. Pro energetické úspory veřejných budov pak stát využil pouze 0,5 miliardy z celé vyplacené částky.
Stát by přitom v oblasti energetických úspor na veřejných budovách měl jít příkladem. Ještě v roce 2019 ale požadavky na energetickou náročnost nesplňovalo přibližně 76 % z celkem 774 těchto typů budov. V roce 2019 tak Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo 2 miliardy korun pro využití pouze státními institucemi, z těch ale ve výsledku bylo opět využito jen 20 %.
