Není to sprcha ani myčka. Byl odhalen největší žrout vody v českých domácnostech. Stačí zkontrolovat tyto 3 věci ušetříte tisíce ročně
Rostoucí ceny energií a vody nutí české domácnosti hledat úspory všude, kde to jde. Přesto velká část lidí přehlíží zdroje zbytečné spotřeby. Není to dlouhé sprchování nebo časté používání myčky. Skutečný problém je v detailech, které na první pohled působí zanedbatelně, ale dokážou ročně připravit domácnost o tisíce korun.
Podle statistik připadá v průměrné domácnosti více než 90 litrů pitné vody denně na osobu. Když se k tomu přičte ztráta v podobě netěsností a zastaralých zařízení, celková spotřeba ještě roste. Stačí několik jednoduchých kroků, aby účet za vodu klesl, a úspory se mohou projevit okamžitě.
Kapající kohoutky a staré perlátory
Kapající kohoutek je často vnímán jen jako drobnost, kterou není třeba řešit. Ve skutečnosti může i pomalé odkapávání znamenat ztrátu až 2000 litrů vody za rok. Pokud je voda účtována průměrnou cenou, jedná se o zbytečné výdaje v řádu stovek korun. Pro opravu však stačí jen vyměnit těsnění nebo ventil, což zabere pár minut a zvládne to i šikovnější domácí kutil.
Kromě samotných kohoutků je velkým zdrojem plýtvání také jejich zakončení, tedy perlátory. Starší typy mají průtok i 15 litrů za minutu, zatímco moderní úsporné modely dodají stejný komfort při 5–7 litrech. Princip spočívá v provzdušnění proudu vody, takže uživatel rozdíl téměř nepozná. Perlátory se navíc časem zanášejí minerály nebo nečistotami, což může vést i k nepravidelnému proudu. Proto je vhodné je pravidelně čistit a měnit, ideálně jednou za dva až tři roky.
Usazeniny v perlátorech mohou také zhoršovat hygienu vody v domácnosti.
, ...
Staré pračky
Mnoho domácností stále používá pračky starší deseti let. Tyto modely mohou na jedno praní spotřebovat 100 až 150 litrů vody, což je až trojnásobek oproti moderním úsporným spotřebičům. Kromě toho starší pračky obvykle nemají účinnou regulaci množství vody podle hmotnosti prádla, takže plýtvají i tehdy, když buben není zaplněný.
Spotřeba se však netýká jen vody – starší pračky mají vyšší energetickou náročnost. Zatímco nové modely s třídou A nebo A+++ a chytrými programy využívají k ohřevu vody a praní zhruba polovinu elektřiny, starší stroje mohou být výrazně neefektivní. Rozdíl je velký převážně v rodinách s dětmi, kde se pere několikrát týdně.
Moderní pračky dokážou navíc přizpůsobit délku cyklu i množství vody přesně podle náplně a některé disponují i speciálními programy na rychlé praní nebo praní ve studené vodě. Díky tomu je úspora i ekologická, protože se snižuje celková spotřeba vody i emisí spojených s výrobou elektřiny.
Investice do nové pračky se vrátí většinou během dvou až tří let. Pokud navíc uživatelé dodržují zásady úsporného praní, například perou při nižších teplotách, vždy s plnou náplní a používají šetrné prací prostředky, mohou dosáhnout ještě znatelnějších úspor.
Některé nové pračky nabízejí i funkce páry, které šetří vodu a zlepšují hygienu prádla.
, ...
Další doporučení a tipy pro úsporu vody
Dalším významným zdrojem spotřeby vody v domácnostech je toaleta. Splachování tvoří přibližně třetinu denní spotřeby na osobu, což je desítky litrů každý den. Starší typy toalet využívají na jedno spláchnutí 9 až 12 litrů vody, což se při běžném používání rychle nasčítá. Moderní dvoutlačítkové systémy umožňují volbu menšího nebo většího objemu vody – obvykle 3 a 6 litrů, takže rozdíl v celkové roční spotřebě je značný.
Existují také úspornější mechanismy typu „stop-and-go“, kdy lze splachování přerušit v okamžiku, kdy už není potřeba více vody. Tato funkce dokáže snížit spotřebu až o třetinu. Pro domácnosti, které stále používají starší splachovací systémy, se proto vyplatí uvažovat o výměně. Není to finančně ani technicky náročný zásah a úspory se projeví prakticky okamžitě.
Venkovní hospodaření s vodou je také důležitým faktorem. Zalévání zahrady pitnou vodou je zbytečné plýtvání hlavně v létě. Ideálním řešením je sběr dešťové vody do sudů či nádrží.
Důležité je také nezanedbávat údržbu. Netěsnosti v potrubí nebo spojích mohou zavinit ztrátu i desítek litrů denně, aniž by si toho člověk všiml. Proto se doporučuje pravidelně sledovat vodoměry, případně instalovat podružné měření na jednotlivé větve. Tak lze odhalit, kde přesně spotřeba vzniká a zda někde nedochází k únikům.
Náklady na opravu či výměnu spotřebičů se mohou vrátit v úsporách vody a poplatcích už za jediný rok. Zvlášť pokud se jedná o dlouhodobý únik, protože při každodenních ztrátách se může nasčítat do tisíců litrů vody ročně. Úspory se netýkají jen vody samotné, menší spotřeba má dopad i na ohřev, a tedy úsporu energie.
