Maso vám v mrazáku vydrží klidně dvojnásobně déle. Stačí se vyhnout těmto 3 chybám

Způsob zmrazení masa má totiž vliv na jeho kvalitu, chuť i strukturu. I když mrazení dokáže pozastavit růst bakterií a zpomalit rozkladné procesy, fyzikálním procesům uvnitř potraviny nezabrání. Dá se jim ovšem jednoduše předejít, stačí vědět, jakých chyb se během přípravy masa k uskladnění do mrazáku vyvarovat.

Základ úspěchu tkví v mrazničce

Respektive ve správné péči o ni. Chcete-li z mrazáku vytahovat kvalitní maso, doporučujeme začít u pravidelné údržby mrazáku. Uvnitř spotřebiče se po nějakém čase mohou vytvářet silné vrstvy ledu. Jedná se sice o běžný jev, není třeba se ho obávat, nicméně přispívá ke snížení výkonu mrazáku. Proto si pravidelně vyhraďte čas a důkladně ho odmrazte. Využít k tomu můžete například rychle působící odmrazovače. Mrazák pak bude funkční a maso a další uskladněné suroviny zůstanou v co nejlepším stavu.

Chyba č. 1: Pomalé zmrazení

Od péče o spotřebič se plynule můžeme posunout ke třem nejčastějším chybám, kterých se lidé při mrazení masa dopouští. Často maso vloží do mrazáku a jeho osud už dál neřeší. Není to zrovna nejlepší nápad, protože voda obsažená v mase se změní na velké ledové krystalky, které mohou roztrhat buněčné stěny. Až se rozhodnete maso opět rozmrazit, vyteče z něj šťáva, jelikož ji v mase už nemá co držet. Výsledkem je suché maso nevalné chuti. Tento stav příliš nezachrání ani následná tepelná úprava.

Maso si rozdělte na menší porce. , ...

Řešení spočívá naopak v rychlém zmrazení. Jen tak maso zůstane křehké a šťavnaté. Metodu takzvaného šokového mrazení využívají například profesionální šéfkuchaři, kteří své zásoby masa nechají zmrazit prudce klesající teplotou až na hranici –40 °C. V domácích podmínkách podobně nízkých teplot lze dosáhnout jen stěží, můžete se je ale pokusit napodobit. Maso si rozdělte na menší porce, vložte ho do tenkých balíčků a zmrazte po dobu 2 až 3 hodin v nejchladnější části mrazáku, ideální teplotou je –24 °C. Pokud máte novější spotřebič, můžete využít funkci Rychlé mrazení. Až maso ztuhne, přesuňte ho do běžné zásuvky s teplotou okolo –18 °C.

Chyba č. 2: Vzduch

Možná si teď říkáte, že na kyslíku není nic špatného. To je samozřejmě pravda, ale v případě mrazení masa moc dobrou službu nedělá. Pokud totiž v sáčku, ve kterém maso necháváte zmrazit, zůstane vzduch, maso se takzvaně spálí mrazem. Na jeho povrchu se mohou objevit šedé mapy, kvůli kterým může maso po rozmrazení nepříjemně zapáchat. Studený vzduch totiž maso v mrazáku postupně vysušuje a zbavuje ho chuti.

Proto byste maso měli mrazit vždy jen ve vzduchotěsných sáčcích či obalech. Poslouží vám k tomu třeba kvalitní sáček na zip, ze kterého vzduch vytlačíte pomocí ponoření do vody. Ještě lepší volbou je vakuovačka, která dokáže spolehlivě odsát téměř všech vzduch. Nepodceňte rovněž označení jednotlivých sáčků masa. Vždy si na sáček napište, o jaký druh masa, potažmo potraviny se jedná a kdy jste ho nechali zamrazit.

Chyba č. 3: Kolísání teploty

Jedná se o poměrně podceňovanou chybu. Ke stoupání teploty uvnitř mrazáku totiž přispívá každé jeho otevření. Pokud do mrazáku chodíte opravdu často, suroviny uvnitř (maso nevyjímaje) zažívají neustálé mírné rozmrazování a následné znovu zmrazování. Malé krystalky ledu v mase se rozpouštějí a znovu tvoří, čímž narušují strukturu potraviny podobně jako pomalé mrazení.

Mrazák zbytečně nepřeplňujte. , ...

K nesprávnému fungování mrazáku může přispívat rovněž jeho naplnění, respektive přeplnění. Pokud do něj umístíte příliš mnoho potravin, vzduch uvnitř necirkuluje, jak má, a vnitřní teplota se na různých místech liší. V opačném případě, tedy když je mrazák poloprázdný, citlivěji z hlediska teploty reaguje na každé otevření. Proto se doporučuje naplnit mrazák zhruba ze 70 až 85 % – udrží si stálou teplotu a zároveň je uvnitř dostatek prostoru pro proudění vzduchu.