Majitelé solárů letos narazí: V určitých hodinách nemusí za elektřinu dostat nic a mohou i doplácet

Vlastníci FVE nejenže v některých případech nedostanou za dodanou elektřinu peníze, ale dokonce musejí za vyrobené přebytky platit. Je to dáno tím, že počet fotovoltaických elektráren na území České republiky v posledních letech extrémně narostl, avšak infrastruktura tomu zatím není přizpůsobená. Ačkoliv lze tedy na nárůst počtu obnovitelných zdrojů nahlížet z mnoha úhlů pohledu velmi pozitivně, pojí se s ním i tento háček. Dobrou zprávu představuje fakt, že stávající situace má ze strany majitelů fotovoltaických elektráren poměrně jednoduché řešení. 

Přetoky z fotovoltaiky přestávají vydělávat 

V důsledku zásadní transformace energetické infrastruktury dochází k postupnému omezování podílu velkých elektráren na trhu. Nahrazují je tisíce menších, často domácích zdrojů, které nabízejí celou řadu citelných výhod. Nejčastěji se jedná o fotovoltaické elektrárny, nicméně nemalý podíl náleží i větrným elektrárnám. 

Obnovitelné zdroje mají svůj jasný přínos. Domácnostem pomáhají ušetřit citelné množství peněz a navíc jsou šetrné k životnímu prostředí, na které měly konvenční zdroje (zejména fosilní) prokazatelně negativní vliv. Zásadní měrou tak mohou přispět nejen k energetické nezávislosti a snížení nákladů, ale rovněž k podpoře veřejného zdraví a tedy i zvýšení celkové kvality života.

Přesto stojí za zmínku jeden háček, který se s enormním nárůstem popularity obnovitelných zdrojů pojí. Trh je v aktuální chvíli přesycený, na což ovšem stávající infrastruktura energetické sítě není dostatečně připravená. A jakmile dodávka převyšuje nabídku, cena přirozeně klesá. 

Počet FVE roste, instalují se už i v panelových domech. , Shutterstock....

Situace je nejzávažnější především v létě 

Tato skutečnost se projevuje obzvláště v průběhu letních měsíců, kdy bývá efektivita fotovoltaických elektráren nejvyšší (kvůli délce dne a intenzitě slunečního záření). Vyrobené elektrické energie je během tohoto období zkrátka tolik, že ji v určitých časových úsecích nemá kdo odebírat.

Provozovatelé sítě na to mohou v první řadě reagovat jejím uložením, což však není možné učinit, pokud jsou všechny baterie již nabité. V takovém případě je jediným řešením snížení cen elektřiny. Ty se potom v extrémních situacích mohou dostat dokonce i do záporných hodnot.

Pokud je cena elektrické energie negativní, znamená to, že výrobci elektřiny musejí za každou dodanou kWh naopak zaplatit (zpravidla operátorovi trhu, kterým je v České republice OTE). Čím výrazněji nabídka převyšuje poptávku, tím klesají ceny hlouběji – tímto způsobem se situace na trhu přirozeně vyrovnává.  

Tipy: Jak na situaci reagovat a přebytky využít efektivněji? 

Naštěstí existuje hned několik způsobů, jak na stávající vývoj reagovat. 

Zřejmě nejjednodušším a nejúčinnějším způsobem je využití přebytků k ohřevu vody v bojleru. Pomocí regulace nebo chytrého systému se vyrobená energie přesměřuje na topné těleso, přičemž tento proces je plně automatizovaný. Ohřev jednoho litru vody z 10 stupňů Celsia na 60 spotřebuje přibližně 0,058 kWh. 

Řešením může být propojení FVE s bojlerem. , Shutterstock....

Druhou možnost představuje pořízení bateriového úložiště. V tomto případě je princip rovněž velmi jednoduchý – vyrobená elektřina se zkrátka uloží do zásob, které pak budete moci využívat v době potřeby. Cena běžných domácích baterií se pohybuje v rozmezí od 75 000 do 300 000 korun. 

Zajímavým řešením je koupě elektromobilu. Ten pak můžete nabíjet například právě ve chvíli, kdy se nevyplatí dodávat elektřinu do sítě. Elektromobily zároveň mohou do jisté míry fungovat jako baterie. 

Stále populárnější je pak trend tzv. komunitní energetiky. V tomto případě můžete vyrobenou energii dodávat například sousedům či jiným členům energetické komunity, jejíž jste členem.