Od dubna je na českých čerpacích stanicích jiná nafta. Řidičům může způsobit potíže při startování

Provozovatelé čerpacích stanic mají ze zákona povinnost obměnit zásoby do 15. dubna. V tuto dobu musí mít motoristé k dispozici palivo, které odpovídá klimatickým podmínkám daného období. Každý z uvedených “druhů” nafty má totiž své specifické fyzikální vlastnosti, kvůli kterým může v některých případech dokonce dojít k poruše na vozidle. 

V létě je na čerpacích stanicích obvykle jiná nafta než v zimě , ...

Parametr CFPP jako klíč k pochopení tuhnutí nafty

Hlavním rozdílem mezi sezónními druhy nafty je teplota vylučování parafínů. Odborně se tato hodnota nazývá mezní teplota filtrovatelnosti (CFPP – Cold Filter Plugging Point). Nafta je směsí uhlovodíků, přičemž některé z nich mají při nízkých teplotách tendenci krystalizovat.

Letní nafta, která nese také označení “třída B”, je v Česku distribuována od 15. dubna do 30. září. Její filtrovatelnost je garantována do 0 °C. Dalším typem je takzvaná nafta přechodová neboli nafta “třídy C”. Ta se prodává na jaře (obvykle v březnu) a na podzim (v říjnu). Tento typ nafty s přehledem odolá teplotám do –10 °C. Zimní nafta “třídy F” musí být ve stojanech od 1. prosince až do konce února. Její odolnost je minimálně do –20 °C.

Co se děje v palivovém systému při mrazu

Přechod ze zimní nafty na letní je obvykle bezproblémový. Stará nafta se jednoduše vyjede a pak už se tankuje ta, která je ve stojanu. Problém však nastává ve chvíli, kdy člověk natankuje ještě letní naftu a vozidlo odstaví na zimu do garáže.

V palivu se mohou začít tvořit krystaly parafínu. Ty neprojdou jemnou strukturou palivového filtru. Filtr se „zalepí“ vrstvou, která připomíná vosk nebo tuhý gel. Výsledkem je situace, kdy palivové čerpadlo nedokáže protlačit dostatečné množství paliva ke vstřikovačům. Motor sice může na chvíli naskočit díky zbytkům nafty v potrubí, v zápětí se ale vypne. V horším případě auto nenastartuje vůbec a opakované pokusy o start mohou poškodit akumulátor nebo vysokotlaké čerpadlo. 

Letní nafta by neměla v autě zůstávat přes zimu , ...

Riziko biosložek a degradace paliva

Kromě samotného tuhnutí parafínu hraje u letní nafty roli i obsah biosložek. Ty na sebe umí vázat vzdušnou vlhkost. Pokud taková nafta stojí několik měsíců v nádrži v místě, kde se neustále střídají teploty, dojde ke kondenzaci vody na vnitřních stěnách nádrže. 

Tyto kapky vody následně tečou dolů a mohou způsobit například korozi palivového systému nebo se stanou živnou půdou pro mikroorganismy. To vše společně s parafíny spolehlivě ucpe celé palivové cesty. 

Jak předejít potížím u málo využívaných vozů

Největší riziko hrozí majitelům veteránů, obytných vozů, zemědělské techniky nebo záložních generátorů. Pokud víte, že s vozidlem nebudete v zimním období jezdit, netankujte plnou už v srpnu. Ponechejte v nádrži raději méně pohonných hmot a do plna dotankujte až ve chvíli, kdy se na stojanech objeví nafta zimní či přechodová.

Do nádrže takto “odstavených” vozidel bychom neměli tankovat pohonné hmoty s biosložkou. Prémiová paliva mají výrazně vyšší oxidační stabilitu a lépe odolají delšímu skladování. V neposlední řadě je důležitá pravidelná výměna palivového filtru. Pokud je filtr již starý nebo zanesený, může se kvůli parafínům z letní nafty úplně ucpat.