Zkontrolujte, na kolik máte nastavený bojler. Výkyv pár stupňů může spustit ve vodě množení nebezpečné Legionelly
Nastavit správnou teplotu na bojleru je důležité z hlediska tepelného komfortu i snížení výdajů za energie. Jenže existuje ještě důležitější důvod. Pokud teplotu nenastavíte správně, může se začít množit bakterie Legionella. Nebezpečná nemoc, již způsobuje, je přitom v ČR stále běžnější. A lidé umírají.
Především během nedávné energetické krize se Češi snažili snížit účty za energie. Někdy „jen“ na úkor svého tepelného komfortu, jindy ale dokonce hazardovali se zdravím. Někteří přitom hazardují stále. Snížení teploty v bojleru sice může kladně ovlivnit rodinný rozpočet, na druhou stranu to nemusí mít jen pozitivní dopad. Ve vlažné vodě se totiž množí bakterie zvaná Legionella, která způsobuje závažné onemocnění, jehož výskyt v Česku v posledních letech dosti výrazně stoupá.
Tahle teplota může být velmi nebezpečná
Pokud snížíte teplotu v bojleru, možná ušetříte, ale ve skutečnosti riskujete závažné onemocnění. Jeho původcem je právě Legionella. Pří snížení teploty pod 45 stupňů Celsia se totiž může rychle množit, ale ve skutečnosti nemusí být bezpečná ani vyšší teplota. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je vhodné udržovat teplotu teplé užitkové vody (TUV) nad 50 °C, což odpovídá výstupní teplotě vody ze zdroje alespoň 60 °C. Teplota studené vody by navíc měla být nižší než 20 °C.
Legionella může být velmi nebezpečná
, ...
Bakterie Legionella žije běžně v přírodě, a to ve stojatých i tekoucích vodách. Jenže objevovat se může také ve vodovodním potrubí, což platí i pro jeho koncové části (sprchy či kohoutky). Vyskytuje se hlavně ve starých částech vodních rozvodů. Při následném sprchování, koupání či dalších aktivitách se může uvolnit, člověk ji vdechne a bakterie se dostane do plic. Důsledkem pak může být nemoc zvaná legionelóza, jejíž inkubační doba je 2 až 10 dní.
Předloni zemřelo téměř 100 Čechů
Lékaři rozlišují dvě formy legionelózy. Lehčí formou je takzvaná pontiacká horečka, jejíž příznaky se podobají chřipce. Nebezpečnější je druhá forma, která se nazývá legionářská nemoc. Typickým symptomem je zápal plic, postiženy ale mohou být i ledviny a centrální nervový systém. Není tedy divu, že postižení často končí v nemocnici, a to dokonce i na jednotce intenzivní péče. Nejvíce jsou přitom ohroženi starší lidé nad 75 let, stejně jako osoby s oslabenou imunitou.
Voda ze sprchy může být zdrojem nákazy
, ...
Bakterie Legionella je zodpovědná za zhruba 13 % zápalů plic. V Česku počet případů legionelózy stoupá. V roce 2010 bylo zaznamenáno 42 případů, v roce 2020 už 216 a v roce 2024 dokonce 620 případů. Předloni také na tuto nemoc zemřelo v ČR 95 lidí. Legionelóza je samozřejmě nebezpečná všude. Na podzim roku 2023 došlo například k epidemii nemoci na jihovýchodě Polska (hlavně v Řešově). Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) uvádí 164 nemocných a 25 úmrtí.
Jak na Legionellu vyzrát?
Podle Národního zdravotnického informačního portálu je účinnou prevencí nákazy především správná údržba vodovodního systému. Nejde tedy „jen“ o nastavenou teplotu v bojleru. Mělo by docházet i k pravidelnému čištění a dezinfekci. Doporučováno bývá krátkodobé zvýšení teploty v systému (třeba na 70 až 80 °C), případně chlorace či dezinfekce ozónem. Účinné může být také odtáčení vody před použitím, a to především při delším nepoužívání. WHO například doporučuje týdenní proplachování nepoužívaných kohoutků.
Proč vlastně název legionářská nemoc? Odvozen byl od prvního zaznamenaného případu. Došlo k němu přesně před 50 lety, tedy v roce 1976. Tehdy se na srazu amerických vysloužilých legionářů ve Filadelfii v hotelu bakterií nakazily stovky osob, z nichž 36 zemřelo.
