Osvědčená metoda po staletí: Takto udržují obyvatelé jižní Evropy své byty v chladu i bez klimatizace

Evropa má problém. Kombinace rostoucích teplot, stárnutí populace a rozšiřující se urbanizace způsobuje, že jsme stále zranitelnější vůči teplu, takže se více řeší i chlazení budov. Dochází přitom k zajímavé situaci. Jihoevropské domy jsou po staletí stavěny tak, aby obyvatele chránily proti vysokým teplotám. V našich podmínkách nás ovšem měly primárně chránit proti chladu. Kvůli změně klimatu ovšem musíme i my aktuálně řešit spíše horka. Jak se můžeme poučit od národů ze Středomoří?

Na co pamatovat při stavbě či rekonstrukci?

„Pokud nepřemýšlíte o chlazení v létě, když stavíte, je to velká chyba,“ uvedl pro zpravodajský portál DW.com uznávaný německý inženýr, odborník na udržitelné stavebnictví a profesor na Technické univerzitě v Mnichově Thomas Auer. Němci přitom mají podobně jako Češi problémy se stále většími horky. V jižní Evropě, kde jsou na vedra zvyklí, se liší třeba už podlahy. Převážně se používá keramická dlažba nebo mramor, jež chladí při chůzi naboso, namísto „teplých“ dřevěných parket či laminátových podlah.

Příjemná může být třeba mramorová podlaha , ...

Ve španělské Andalusii je také mnoho budov opatřeno vnitřním dvorem. Stromy a střešní převisy často poskytují stín na těchto „nádvořích“, kde bývá umístěna i fontána nebo jiný zdroj vody. To vytváří příjemné mikroklima a umožňuje křížové větrání. Na jihu Evropy bývají obecně i menší okna, která v letních měsících nepropouští tolik slunečních paprsků. Využívány jsou rovněž masivní okenice, které brání pronikání slunce do interiéru ještě efektivněji.

Stínění a další účinná opatření

Podle vědecké studie, jejíž výsledky byly zveřejněny v červencovém čísle prestižního časopisu Building and Environment, je na jihu Evropy při ochraně proti vysokým teplotám účinné především stínění v kombinaci s doplňkovými opatřeními. Mezi ta se řadí například noční větrání nebo používání textilií, jež fungují jako izolační materiály. Zadržují totiž statický vzduch ve svých vláknech a vrstvách, což výrazně omezuje vedení i proudění tepla. Jde tedy o integrované pasivní chlazení.

Textilie mohou být spolehlivou ochranou proti slunečním paprskům , ...

Co ještě Jihoevropanům dlouhodobě funguje?

Lidé, kteří se přestěhovali ze severu do jižních oblastí Evropy, bývají udiveni tím, kolik domů zde nemá klimatizaci. Ale jen do té doby, než pochopí základní principy toho, jak dům udržet chladný. Některé postupy přitom fungují už po staletí. Na co se můžeme zaměřit i my v Česku?

• Okna je vhodné přes den neotevírat a zakrýt je. Ideálně zvenčí i zevnitř. Sice to má dopad na světelné podmínky, ale teplo se udrží mimo interiér. Použít lze (dřevěné či hliníkové) okenice, markýzy, závěsy, žaluzie či provizorní tkaniny jako prostěradla. Klidně i namočená.
• Pomůže rovněž větrání v noci, kdy teploty klesají. Přes noc tedy otevřete všechna okna, je-li to možné, což pomůže i průvanu. Brzy ráno je následně opět pevně zavřete.
• Na Sicílii si například místní také pravidelně namáčejí oblečení. Prostě ho ponoříte do vody a vyždímáte. Jak se voda odpařuje, ochlazuje pokožku. Udělat to lze třeba i se šátkem.
• Španělé jsou navíc známí svou láskou k odpočinku po obědě neboli siestě. Nejde přitom o lenost, ale o rozumný přístup. Místní pracují obvykle dopoledne a pak třeba od 16 hodin do večera. Máte-li tedy volnou pracovní dobu na home office, můžete se řídit jejich příkladem.

Používáte klimatizaci, nebo větrák? Spočítali jsme, jaká je spotřeba chladicí techniky, pokud vám běží 24 hodin denně. Navíc si můžete přečíst i rady fyzika, jak během tropických dnů rychle ochladit byt.