Poplach v jaderné elektrárně. Zaměstnanci čelili zvýšené radiaci, incident vyvolal obavy
V jaderné elektrárně v Jižní Africe došlo při údržbě k několika incidentům se zvýšenou úrovní radiace. Provozovatel Eskom incident označil za nejmírnější možnou kategorii bez dopadu na okolí. Takové události nejsou výjimkou, přesto znovu vyvolávají otázku, jaká rizika představuje ionizující záření.
Co se stalo
Jihoafrická jaderná elektrárna Koeberg, která se nachází poblíž Kapského města, se za posledních několik týdnů potýkala hned se třemi incidenty. K těm došlo podle jihoafrického ministra energetiky Kgosientsho Ramokgopy kvůli dočasnému výpadku proudu, který narušil fungování ventilačních systémů. Žádné radioaktivní látky do okolí neunikly a okolní obce nebyly nikdy v ohrožení.
I takový malý incident ale dokáže přiživit obavy z jaderné energetiky, a to i v zemi, která s ní počítá. Jižní Afrika podobně jako Česko plánuje do roku 2039 jaderné kapacity dál rozšiřovat. Na bezpečnosti provozu incident sice nic nezměnil, ale podobné zprávy dokážou veřejnost dost znepokojit.
Škálu INES pro hodnocení závažnosti jaderných událostí zavedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii a její nejvyšší, sedmý stupeň odpovídá katastrofě v rozsahu Černobylu. Koeberg skončil na opačném konci škály. Podobné události s malým nebo žádným bezpečnostním významem se ostatně pravidelně dějí i v dalších jaderných elektrárnách včetně těch českých.
Jak je na tom Česko
Podle poslední výroční zprávy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) nedošlo v roce 2025 k žádnému úniku radioaktivních látek. Na žádném z měřících míst nebylo zaznamenáno překročení stanovených hodnot, které by vyžadovaly opatření na ochranu obyvatel. Hodnoty uměle vzniklých radionuklidů v ovzduší se dlouhodobě drží na stejné úrovni, stejně jako v celé Evropě.
Jediný rozdíl, který monitoring v okolí Dukovan a Temelína zachytil, byl obsah tritia v povrchových vodách. Tritium je slabě radioaktivní forma vodíku, která uniká do vody z chladicích okruhů jaderných elektráren, a proto se vyskytuje v tocích poblíž obou elektráren. I tak ale zůstává nadále pod hodnotami danými nařízením vlády o ochraně těchto vod.
Za celý rok provozovatel elektráren zaevidoval 318 provozních událostí, které pak úřad hodnotil podle mezinárodní stupnice INES. Většina z nich byla vyhodnocena jako bezpečnostně nevýznamná, jen devět z nich bylo klasifikováno. Tři byly označeny jako anomálie stupně 1 a šest jako události pod stupnicí, tedy na stupni 0. Z hlediska bezpečnosti se to neliší od toho, co se stalo v Koebergu.
Stejně klidně vypadá i pohled do minulosti. V Temelíně dosud nebyla zaznamenána žádná událost klasifikovaná stupněm 2 nebo vyšším podle stupnice INES. Jedinou vážnou nehodou v historii československé jaderné energetiky zůstává havárie v Jaslovských Bohunicích na Slovensku v roce 1977 se stupněm 4.
Jak se radiace v Česku hlídá
Radiaci v Česku měří 71 automatických čidel Sítě včasného zjištění, která odesílají data v reálném čase. Spolu s nimi monitorují situaci i integrální dozimetry a laboratorní rozbory ovzduší, vody a potravin, které koordinuje Státní ústav radiační ochrany (SÚRO). Největší dávku záření přitom Češi nedostávají odtud, ale z vlastního domova.
Největší riziko je doma
Nejvyšší radiační zátěž nepřichází z jaderných elektráren, ale z bezbarvého a nezapáchajícího plynu radonu, který přirozeně uniká z podloží. Průměrný obyvatel Česka od něj ročně obdrží dávku přes 2 mSv, tedy víc, než ze všech ostatních zdrojů záření dohromady.
Radon se uvolňuje převážně v podloží, kde převažují žulové horniny s vyšším obsahem uranu, například na Vysočině, v Krušných horách a v Jeseníkách. Právě kvůli tomuto podloží patří Česko mezi země s nejvyšším výskytem radonu v bytech na světě, s průměrných koncentrací 118 becquerelů/m³ v české domácnosti. Číslo zní hrůzostrašně, dá se ale změřit a snížit – větráním a utěsněním základů.
V Jáchymově jsou naopak radonové lázně využívány k léčbě chronických onemocnění pohybového aparátu.Tamní lázně využívají radonovou vodu při léčbě chronických onemocnění pohybového aparátu, přičemž podléhají dozoru SÚJB. Zatímco radiace u jaderných elektráren se lidé bojí, tady za ni platí a jezdí sem z celého světa.





Sledovat v Google Zprávách


















































