Firmy našly nový způsob, jak ušetřit na zaměstnancích. Zkracují jim úvazky, objem práce ale zůstává stejný

Zaměstnanci se tak tímto způsobem mohou dostávat do nepříjemné situace. Například místo osmihodinové pracovní doby pracují pouze šest hodin denně, přitom ale musí splnit vše, co dříve. Výsledkem je o to větší tlak na výkon, který ale nemusí být dlouhodobě udržitelný.

O práci na zkrácený úvazek je stále větší zájem

Z dat Českého statistického úřadu a Eurostatu vyplývá, že na zkrácený úvazek v rámci hlavního pracovního poměru pracovalo na konci loňského roku více než půl milionu lidí. V porovnání se stejným obdobím roku 2024 se jedná o nárůst o 6,4 % osob. Jednalo se tak o necelou desetinu všech pracujících. 

V porovnání s Evropskou unií se však v České republice zkrácený úvazek využívá méně. V Evropské unii jde totiž v průměru o více než 17 % zaměstnanců. 

O práci na zkrácený úvazek je zájem , ...

Úvazku je třeba přizpůsobit objem práce i odměnu

Mnoho lidí se po zkráceném úvazku poohlíží cíleně. Typicky se do popředí zájmu dostává u rodičů s malými dětmi, kteří potřebují skloubit svoji kariéru s rodinným životem. Kromě toho může dávat smysl také u studentů – nebo u seniorů, které mohou trápit různé zdravotní problémy. 

Zaměstnavatelé však často automaticky předpokládají, že při zkráceném úvazku zaměstnanec odvede stejné množství práce jako při plném úvazku. Například výzkum publikovaný v časopise Human Relations ukázal, že zaměstnavatelé často nesnižují pracovní zátěž v případě, že zaměstnanec přejde na částečný úvazek. To však s sebou obvykle přináší komplikace. Na pracovníka je vyvíjen nepřiměřený tlak, nemá dostatek času na svůj rozvoj a může i rychleji vyhořet. 

Tomuto tématu se věnují i různá internetová fóra. Například v tematické diskuzi na modrykonik.cz uživatelka s přezdívkou Iv zmiňuje: „Nevýhodou je plat, a to, že práce je na 8 h, takže stres, hodně práce.“ Stejnou zkušenost má také uživatelka j.a.n.i: „A jinak tedy hlavní nevýhoda částečného úvazku v mnoha profesích je to, že máš míň peněz, ale úplně stejně práce…“

V některých zemích se pracovní týden zkracuje , ...

V mnoha zemích se zkracuje pracovní týden

Celosvětově se v poslední době začíná stále více hovořit o takzvaném 4denním pracovním týdnu. Celkový týdenní objem hodin může buď zůstat stejný, nebo se sníží, nicméně výše mzdy přitom nijak neutrpí. Právě díky tomu může být pro pracovníky lákavý. Tento přístup se často označuje jako 100–80–100 model, což znamená, že zaměstnanec získá 100 % platu za 80 % vynaloženého času, přičemž se od zaměstnance očekává 100% výkon. 

Například v Nizozemí je tento koncept stále častější. Podle dat Eurostatu zde lidé pracují v průměru 32,1 hodiny týdně, což je vůbec nejméně ze všech zemí Evropské unie. Se zaváděním zkrácené pracovní doby se však lze setkat i v dalších státech. 

Například v Belgii vstoupil v roce 2023 v platnost zákon, díky kterému si zaměstnanci mohou odpracovat standardní týdenní fond hodin během čtyř dnů místo pěti. Tehdejší premiér Alexander de Croo se vyjádřil tak, že by tato změna měla pomoci pružnosti zdejšího pracovního trhu a usnadnit lidem skloubení pracovního a rodinného života. 

V České republice prozatím legislativa zavádějící čtyřdenní pracovní týden neexistuje. Nicméně napříč firmami a HR komunitami se o tomto modelu diskutuje a místy se objevují pilotní projekty. Některé české firmy však nabízejí flexibilní pracovní režimy, kterými chtějí zaměstnance přilákat.