Děti přestaňte živit, co nejdříve. Už od 18 let by neměly dostávat od rodičů ani korunu, radí zkušení rodiče
V České republice platí vyživovací povinnost, kterou musí rodiče dodržovat minimálně po dobu, kdy jejich děti nejsou schopné se samostatně živit. Objevují se však názory, že by děti měly přestat dostávat finanční podporu již po dosažení 18 let věku.
To je v určitých případech skutečně možné a existují argumenty, které tento přístup podporují. Na druhou stranu je samozřejmě nezbytné postupovat v souladu s aktuálně platnou legislativou České republiky, podle které mají rodiče v určitých situacích povinnost poskytovat finanční podporu i několik let po okamžiku, kdy jejich potomek oslaví osmnácté narozeniny. I v takovém případě však může platit tvrzení „Děti přestaňte živit, co nejdříve.“ Brzké ukončení finanční podpory ze strany rodičů může prospět nejen jim, ale především i samotným potomkům. Vždy je však vhodné přihlédnout ke stávající situaci dítěte – zatímco v některých případech může být tato strategie oboustranně přínosná, v jiných nikoliv.
Někteří rodiče tvrdí: Děti přestaňte živit co nejdříve
Na výchovu dětí má každý rodič vlastní názor, přičemž pohled jednotlivých lidí se může výrazně lišit. Zatímco někteří rodiče například podporují své děti i dlouho poté, co vystudovaly střední nebo vysokou školu, jiní zastávají takový názor, že je vhodné ukončit finanční podporu potomků co možná nejdříve.
„Přestaňte děti živit co nejdříve. Podle mého názoru by už od 18 let neměly dostávat od rodičů ani korunu, pokud chodí do práce a dokážou se o sebe postarat,“ vyjádřil svůj názor jeden z rodičů.
Podobně smýšlejí i jiní. „Ve chvíli, kdy si vydělají dostatek peněz na pokrytí vlastních výdajů, měly by si je platit samy. V opačném případě jen oddalujete jejich dospělost,“ uvedl uživatel na sociální síti Reddit.
Proč může být brzké ukončení finanční podpory přínosné pro obě strany?
Důvodů, proč může být toto rozhodnutí pozitivní pro potomky i rodiče, existuje hned několik.
V první řadě platí, že dítě získá důležité pracovní návyky, které mu následně mohou usnadnit celý zbytek života. Nebude se spoléhat na ostatní, ale naučí se přebírat odpovědnost na sebe a hospodařit s vlastními příjmy.
Potomci se také naučí hradit běžné životní výdaje, mezi které se řadí například výdaje spojené s pojištěním, dopravou, energiemi, bydlením nebo nákupem jídla, oblečení a drogerie. Děti, kterým všechny tyto výdaje hradí rodiče, často nemají představu, kolik dospělý život stojí – a to může být v budoucnosti problém.
Samostatnost navíc posiluje sebevědomí a schopnost řešit každodenní problémy, na což upozorňují i psychologové.
Pro rodiče jsou pak přínosy jasné – nižší finanční zátěž a vyšší míra svobody.
Jak o tomto rozhodnutí hovořit s dětmi?
Někteří odborníci obecně doporučují, aby rodiče o svých plánech hovořili se svými dětmi s dostatečně velkým časovým předstihem. Podle nich je vhodné také postupné snižování kapesného.
Kromě toho by rodiče měli vždy uvést důvody a pokud možno své potomky ujistit, že v případě problémů mají u nich vždy dveře otevřené. Hlavním účelem rozhodně není znesnadnit potomkům start do života, znejistit je a znevýhodnit oproti vrstevníkům, ale pomoci jim se osamostatnit. Právě pocit bezpečí může být z hlediska osobního rozvoje stejně důležitý jako samostatnost.
Kdy může být brzké ukončení peněžní podpory naopak na škodu?
Existuje však i několik případů, kdy může být časné ukončení finanční podpory ze strany rodičů kontraproduktivní či dokonce zcela nevhodné.
Jedním z nich je například situace, kdy se dítě chce aktivně osamostatnit, ale nemá k dispozici vlastní bydlení a vzhledem k aktuálnímu stavu nemovitostního trhu si jej ani nemůže dovolit. Než aby dítě žilo u rodičů nebo platilo vysoký nájem, řešením může být částečná podpora hypotéky ze strany rodičů – tím dítě získá vlastní bydlení, ale zároveň nepřijde ani o hodnotné zkušenosti a samostatnost.
Druhý případ se týká dětí, které se rozhodly v brzkém věku podnikat s reálnou šancí na úspěch, ale do začátků potřebují finanční podporu.
V neposlední řadě platí, že v určitých situacích může být přerušení podpory vlastních potomků i protizákonné. V České republice totiž vyživovací povinnost zaniká až ve chvíli, kdy je dítě schopné se o sebe plně postarat (zpravidla jde o nástup do zaměstnání). Této problematice se věnuje zákon č. 89/2012 Sb. Hranice tedy není stanovena na 18 let věku, jak se někteří rodiče domnívají.





Sledovat v Google Zprávách















































