Destinace, které piloti a letušky považují za nejrizikovější a sami by tam nikdy dobrovolně neletěli. Mezi Čechy patří k nejoblíbenějším
Když si Češi vybírají dovolenou, často se rozhodují pro exotické destinace zalité sluncem a nabité zážitky. Existují však země, kterým se řada pilotů a letušek snaží obloukem vyhýbat. Pokud se do takové destinace chystáte, je potřeba se na to dopředu připravit.
Mezi letuškami a piloty jsou obecně rozšířené některé země, do kterých létají jednoduše raději než do jiných. Jejich rozhodnutí přitom ovlivňuje velká spousta faktorů, o kterých běžný cestovatel mnohdy ani nemusí mít tušení.
Madeira je pro mnoho pilotů strašákem
Mezi Čechy je stále populárnější destinací portugalská Madeira, která láká na příznivé podnebí, krásné hory a dechberoucí zážitky. Letiště na tomto ostrově se však řadí mezi deset nejnebezpečnějších na celém světě. Může se vám proto stát, že zde zažijete skutečně adrenalinové přistání, nebo na první pokus nepřistanete vůbec.
Pilotům totiž do karet nehraje hned několik faktorů. Na Madeiře musí bojovat s omezeným prostorem, poměrně krátkou ranvejí a vanoucími větry mezi oceánem a pohořím. Původně zde přistávací dráha měřila pouze 1 600 metrů (pro srovnání hlavní dráha pražského letiště měří téměř 4 000 metrů). Postupně musela i kvůli tragickému případu havarovaného letadla být prodloužena a od roku 2002 je dlouhá téměř 3 000 metrů. Stále ale přistání vyžaduje značné úsilí a zkušenosti.
Problémem je rovněž silný protivítr, který na tomto ostrově často panuje. Piloti tak mají ve většině případů dost práce, aby přistání proběhlo hladce. A letušky se samozřejmě často potýkají s uklidňováním pasažérů, kteří mohou mít z poryvů větrů strach.
Na některá letiště mohou létat jen speciálně proškolení piloti
Titulem nejnebezpečnějšího letiště na světě se pyšní letiště Lukla v Nepálu, nacházející se v nadmořské výšce 2 800 metrů. Tato destinace je častým cílem himalájských turistů, pro které se jedná o výhodnou výchozí pozici do hor. Pro piloty se však jedná o noční můru.
Na jedné straně přistávací dráhy se nachází prudký kopec, na druhé straně strmý sráz do údolí. Problematické je i umístění v poměrně vysoké nadmořské výšce. Kvůli řidšímu vzduchu se pilotům s letadlem hůře manévruje. Vzhledem k okolnímu terénu přitom pilot jednou započatý přistávací manévr musí dokončit, pro jeho přerušení neexistuje žádná bezpečná možnost.
Přistávací dráha v Lukle dokonce měří jen asi 500 metrů. Aby zde letouny dokázaly bezpečně zastavit, má sklon 12 %. Vzhledem k tomu všemu je přistání v Lukle povolené pouze opravdu zkušeným pilotům. Podmínkou je absolvování 100 krátkých vzletů a přistání a alespoň jeden rok praxe v Nepálu. Kromě toho musí piloti úspěšně absolvovat deset letů do Lukly v doprovodu certifikovaného instruktora.
Ani v Evropě nemusí být přistání nejhladší
Pro spoustu Čechů je oblíbenou dovolenkovou destinací některý z řeckých ostrovů. I v tomto případě však může být vzlet a přistání někdy dramatické. Například letiště na řeckém ostrově Skiathos je podle řady pilotů problematické kvůli krátké a zároveň poměrně úzké dráze. Přistání a vzlet zde často komplikuje špatné počasí a prudké letní bouřky.
Ale za jedním z nejnebezpečnějších letišť nemusíme cestovat nijak daleko. I letiště v Innsbrucku může piloty nepříjemně potrápit, a to kvůli své poloze v horách. Tamní ranvej má zhruba dva kilometry a přistání je zde náročnější zejména v zimních měsících, kdy se na zledovatělé či zasněžené ranveji snižují brzdné účinky.
Vrásky na čele pilotům způsobuje i letiště v destinaci Tivat v Černé hoře. Obklopují jej vysoké hory a přistávací dráha leží jen padesát metrů od pobřeží. I z toho důvodu letiště funguje pouze za denního světla.
Na kterém letišti se odehrála největší letecká katastrofa?
Ačkoliv je letecká doprava považována za mimořádně bezpečnou, havárie se jí samozřejmě nevyhnou. Historicky celým světem nejvíce otřásla tragická katastrofa na ostrově Tenerife. V roce 1977 se zde srazila dvě letadla a následkem toho zemřelo 583 lidí.