Česko hlásí alarmující výskyt klíšťat. Nejhorší situace je hned v několika krajích

Klíšťata mnozí lidé považují za obtížný hmyz. Tím ovšem ve skutečnosti nejsou. Tedy ne že by nebyla obtížná, ale nejedná se o hmyz. Zaměříte-li se na počet nohou klíštěte, napočítáte čtyři páry. Všichni zástupci třídy hmyzu ovšem disponují jen šesti nohami. Klíště ve skutečnosti patří mezi pavoukovce. Je tedy blízce příbuzné pavoukům. Tím se pro někoho jeho hrozivost možná ještě zvýší. Obzvlášť teď, když se s jarem v Česku začala opět projevovat zvýšená aktivita těchto nebezpečných živočichů.

Klíšťata se rozhodně neobjevují jen v lesích

Klíšťata se živí krví. Ovšem ne všechna. Stejně jako u komárů nebo ovádů totiž sají tuto životně důležitou tekutinu pouze samice. Zatímco samci si pochutnávají na rostlinných šťávách a nektaru z květů, jejich „partnerky“ potřebují látky přítomné v krvi pro vývoj vajíček. Aktivita klíšťat přitom roste s teplem a vlhkem. Začíná tedy v době, kdy se venkovní teploty drží nad 5 až 7 stupni Celsia. Období, kdy představují riziko pro naše zdraví, je tedy dost dlouhé. Trvá totiž od března do listopadu.

Proti klíšťatům se je vhodné chránit i ve městech , ...

Pokud si myslíte, že když nechodíte do lesa, žádné nebezpečí vám nehrozí, jste na omylu. Klíšťata totiž běžně žijí také v zahradách a parcích. Hygienici varují, že riziko boreliózy či encefalitidy hrozí i při běžné procházce v městském parku. Ve městech se dokonce klíšťata obvykle probouzejí dříve než jinde, a to kvůli takzvanému efektu tepelného ostrova. Města a zastavěné oblasti bývají teplejší než venkovská krajina vzhledem k přítomnosti asfaltu, betonu a tepla z dopravy i kvůli nedostatku zeleně.

Kde jsou aktuálně klíšťata nejaktivnější?

Klíšťata se dříve neobjevovala ve vyšších polohách, ovšem kvůli oteplování klimatu byla v Česku vloni sbírána také ve výškách kolem 1300 metrů nad mořem. Ve výše položených oblastech však nyní nebezpečí ještě nehrozí. Český hydrometeorologický ústav vydává takzvaný index aktivity klíštěte. Podle aktuálních informací je střední – momentálně nejvyšší – aktivita těchto živočichů v Jihomoravském a Olomouckém kraji. Zde je tedy namístě obezřetnost. Pozor byste si ale pochopitelně měli dát i jinde.

Klíšťata jsou nebezpečná pro děti i dospělé , ...

Jak se proti klíšťatům efektivně chránit?

Klíšťata obvykle číhají ve vyšší trávě a v křovinách. Tihle živočichové přenášejí velmi nebezpečné nemoci. Zatímco proti lymské borelióze aktuálně neexistují žádné vakcíny, proti klíšťové encefalitidě se lze nechat očkovat. Chránit se ovšem můžete i dalšími způsoby. „Kromě očkování proti encefalitidě chrání i včasná bariérová ochrana a důsledná kontrola kůže po návratu z přírody,“ vysvětluje ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy Martina Marešová.

Bariérová ochrana vytváří bariéru mezi člověkem a parazitem. Pokud vyrazíte do lesa či obecně do přírody, vezměte si na sebe ideálně dlouhé oblečení, jež by mělo být světlé a hladké. Dále je vhodné použít chemické repelenty. Hygienici přitom radí používat je rovněž ve městech. Státní zdravotní ústav ostatně uvádí, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná více než ta v přírodě. Obezřetnost je tedy namístě skutečně všude, a to třeba i během velikonočního koledování.

Nezapomínejte ani na čtyřnohé mazlíčky! Také pro ně existují ochranné přípravky, jež jsou ve formě obojků, sprejů, kapek nebo tablet. Když se následně klíště nasaje, uhyne. Obsažené látky jsou pro něj totiž velmi toxické.