Česko se otepluje 2× rychleji než zbytek světa. Současná vedra dávají klimatologům skutečně za pravdu
O globálním oteplování se na internetu šíří celá řada nepravd nebo nesprávně interpretovaných závěrů. Vědecký konsenzus je však takový, že ke globálnímu oteplování skutečně dochází a zásadně se na něm podílí člověk.
Jedno z nejčastěji šířených tvrzení o globálním oteplování hovoří o tom, že se Česká republika otepluje přibližně dvakrát rychleji než zbytek světa. Ačkoliv se toto sdělení může na první pohled jevit jako dezinformace či výrazně nadsazený výrok, ve skutečnosti se jedná o pravdu, která je podložená vědeckými poznatky. Jedním z projevů dlouhodobého oteplování je také rostoucí četnost tropických dnů, kterou mohou Češi v posledních desetiletích pociťovat na vlastní kůži. Jsou to naopak výroky některých zástupců neodborné veřejnosti, které narážejí na nepopiratelná fakta.
Česká republika se otepluje až dvakrát rychleji než svět
Celá planeta Země se od předindustriální doby do roku 2020 oteplila v průměru přibližně o 1,2 stupně Celsia, nejnovější statistiky pak hovoří dokonce již o 1,3 až 1,4 stupně Celsia.
Česká republika se během stejného období oteplila o zhruba 2,3 stupně Celsia, což vyplývá mimo jiné ze samotných měření Českého hydrometeorologického ústavu. Z toho vyplývá, že se zdejší území za posledních přibližně 60 let skutečně oteplilo přibližně dvojnásobně rychleji než zbytek světa.
„V případě klimatu se Česká republika oteplila o dva stupně, svět se oteplil o 1,2 stupně. Česko se tím pádem otepluje zhruba dvakrát rychleji než svět. To je fakt, který stojí za to vědět,“ informoval v minulosti Ondráš Přibyla, popularizátor debaty o změnách klimatu a zakladatel internetových stránek Fakta o změně klimatu, jejichž cílem je vnést do debaty o globálním oteplování vědecky potvrzené informace. Od té doby se naměřené hodnoty sice mírně pozměnily, tvrzení o dvojnásobně rychlejším oteplování České republiky však zůstává v souladu s dnešní realitou.
Proč se Česká republika otepluje rychleji než zbytek světa?
Celá tato skutečnost má poměrně jasné vysvětlení. Hlavní důvod, proč se Česká republika otepluje rychleji než zbytek světa, spočívá v tom, že se jedná o vnitrozemský stát uprostřed Evropy.
Globální průměr totiž zahrnuje celou planetu Zemi, tedy včetně oceánů a vodních ploch. Voda má přitom obrovskou tepelnou kapacitu, což znamená, že vstřebává většinu přebytečného tepla a ohřívá se pomaleji. Jelikož je Česká republika vnitrozemským státem, dochází k přímému ohřívání povrchu a vzduchu nad ním.
Celkově pak platí, že se celá severní polokoule otepluje rychleji než jižní – to je znovu dáno tím, že se vyznačuje vyšším podílem pevniny. Vůbec nejrychleji se navíc otepluje Arktida, což je region, ke kterému má Evropa poměrně blízko.
Za oteplováním stojí lidé
Na vině je přitom prokazatelně lidská činnost – rozhodně nejde o zcela přirozený jev, jak tvrdil například zmocněnec pro klima Filip Turek. Ten v minulosti hovořil například o tom, že za současným oteplováním stojí tzv. Milankovičovy cykly.
Ačkoliv tyto cykly skutečně existují a vysvětlují střídání chladnějších a teplejších klimatických období, s aktuálním oteplováním nemají prakticky nic společného. Dokonce by podle nich mělo v současné době docházet spíše k ochlazování, nikoliv naopak.
Češi dnes mohou pocítit globální oteplování na vlastní kůži
O tom, že je globální oteplování nepopiratelným faktem, vypovídají i statistiky meteorologických stanic a četnost tropických dnů v průběhu letních měsíců. Ty se objevují ve srovnání s minulostí stále častěji, což má vliv i na průběžné zvyšování celoroční průměrné teploty.
Rok 2024 se stal celosvětově nejteplejším rokem v historii měření, kdy se globální teplota překročila často zmiňovanou hranici 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím v letech 1850 až 1900. Ve stejném roce byla naměřena i nejvyšší průměrná teplota na území České republiky.
Dalším negativním fenoménem, který se s oteplováním pojí, je sucho. To sužuje Česko i v letošním roce, kdy je krajina vůbec nejsušší za posledních více než 60 let.
Globální oteplování může navíc zesilovat intenzitu určitých jevů – jako příklad může posloužit klimatický jev El Niño.





Sledovat v Google Zprávách


















































