Vzácný meteorologický jev může během pár měsíců vyhnat teplotu na Zemi do extrémních hodnot

Dle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) překonala průměrná teplota světových oceánů své historické maximum z roku 2024. Právě tato skutečnost je jedním ze signálů, že v létě budou možná opět padat nové teplotní rekordy. Přesné informace o intenzitě jevu známého pod názvem El Niño jsou však zatím předmětem dohadů.

Jak funguje El Niño?

Pojem El Niño představuje, jednoduše řečeno, fázi oteplování moře. Konkrétně se jedná o jev, při němž dochází k nárůstu teploty hladiny Tichého oceánu v oblasti podél rovníku o více než tři stupně Celsia oproti dlouhodobému průměru. V důsledku tohoto oteplování se na západním pobřeží Jižní Ameriky tvoří větší množství srážek, které zde pak často způsobují záplavy, zatímco v Austrálii, Indii a západním Tichomoří je naopak výraznější sucho.

V některých oblastech má El Niño na svědomí silné záplavy , ...

Ve střední Evropě se pak působení El Niño projevuje zpravidla vyššími teplotami a větším suchem, ale stejně tak může být i příčinou proměnlivějšího počasí. Z globálního hlediska má tento jev dopady na ceny některých produktů, jelikož kvůli extrémním změnám počasí dochází k nízké výnosnosti některých plodin, jako je například rýže. Jiným potravinám ale dané změny mohou naopak svědčit. Vydatnější srážky v některých oblastech měly v minulosti na svědomí třeba vyšší úrodu avokáda a větší výnos ryb.

Aktuální situace podle odborníků

Jednou za dva až osm roků se El Niño vždy opět přihlásí o slovo. Problém ovšem je, že kvůli globálnímu oteplování, které je ovlivněno lidským faktorem, nedochází ve fázi La Niña, jež je opakem El Niño, k dostatečnému ochlazení hladiny oceánu. Ačkoliv se tedy jedná o přirozený přírodní jev, globální oteplování má na něj negativní účinky.

Meteorologové před nedávnem oznámili, že je velice pravděpodobné, že se El Niño letos objeví. Neví se ale zatím, kdy přesně k tomu dojde, a zda budou následky tohoto jevu citelné již na jaře, nebo až v letních měsících. Stejně tak ještě není jasné ani to, jak bude El Niño tento rok silné, nicméně odhady odborníků jsou takové, že oteplení by mělo být intenzivní.

Na sociální síti X se k situaci vyjádřil například klimatolog Daniel Swain: „Vše nasvědčuje významnému, ne-li silnému až velmi silnému El Niño. Víc budeme moct říct v dalších týdnech a měsících, ale pravděpodobně bude formovat světové klima v letech 2026 a 2027.”

Kvůli extrémnímu suchu může výrazně podražit rýže či jiné plodiny , ...

Další jevy, které zásadně oteplují planetu

Ještě ve druhé polovině 19. století byla celá planeta v průměru o 1,3 °C chladnější, než je tomu dnes. Severní polokoule je nicméně ve srovnání s uvedeným obdobím v současnosti teplejší dokonce o 2 až 3 °C. Tuto teplotní anomálii mají přitom na svědomí různé jevy, nejen výše uvedený El Niño.

Prvním z nich je rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Jedná se zejména o oxid uhličitý, metan a oxid dusný, což jsou látky vznikající většinou při spalování fosilních paliv. Jejich produkce ovšem souvisí také s intenzivním zemědělstvím a nemalou část viny nese i kácení deštných pralesů. Lesy totiž oxid uhličitý pohlcují a deforestrací tak větší množství těchto plynů v atmosféře zůstává.

V reakci na globální oteplování navíc dochází k tání arktického ledu, což dále přispívá k nežádoucí změně klimatu. Schopnost Země odrážet sluneční záření zpět do vesmíru je kvůli tání ledovců výrazně snížená, jelikož tmavá hladina oceánu teplo naopak pohlcuje. Tento jev se přitom označuje jako takzvaná zpětná vazba klimatické změny.