Tato malá plemena patří k nejuštěkanějším. Čivava, pomeranian a jorkšír vedou žebříček

Každý, kdo má – nebo někdy v minulosti měl – psa, jistě potvrdí, že štěkání k němu prostě patří. Je ovšem rozdíl mezi občasným hlasovým projevem psa a mezi neustálým štěkotem, který narušuje život nejen vám, jakožto pánům, ale také širokému okolí, sousedy nevyjímaje. Podle různých průzkumů a dlouhodobých pozorování zkušených majitelů se ukazuje, že sklon k častému štěkání mají více příslušníci menších až malých plemen. Konkrétně se jedná o čivavy, pomeraniany (tedy německé trpasličí špice) a jorkšírské teriéry.

Malý, ale neúnavný hlídač

Zajímavostí u čivav je fakt, že původně bylo toto malé plemeno chováno jako společník, nikoli jako hlídač. Přesto dnes platí za jednoho z nejostražitějších malých pejsků. Štěká sice krátce, ale zato intenzivně a s vyšší frekvencí. Mnoha měření ukazují, že psi obecně štěkají v řádech od 80 do 100 dB, čivava tedy nebude výjimkou. Podle odborníků svým štěkotem čivava reaguje na jakékoli neznámé předměty či zvuky – typicky se může jednat o zvuk zavírajících se dveří, kroky na chodbě nebo pohyb cizí osoby na ulici. Má silně vyvinutý smysl pro kontrolu okolí, její štěkot je proto spíše obranného charakteru. Vychází také z toho, že čivava je v porovnání s ostatními malým a zranitelným psem.

Čivavy štěkotem reagují na podněty zvenčí. , ...

Takové chování ovšem může v bytech způsobovat problémy. Čivavy totiž často štěkotem reagují i na zvuky, které lidé neslyší. Štěkání pak ještě může „podpořit“ nedostatek pohybu a sociálních podnětů. Na druhou stranu je důležité zdůraznit, že čivavy jsou na svého pána velmi vázané a při správném vedení se mohou nadměrného štěkání zbavit.

Psí extrovert

Pomeraniana neboli německého trpasličího špice si zapamatujete lehce. Je pro něj charakteristický bohatý kožíšek a výrazná mimika, díky které vypadá, že se neustále směje. Na svého pána je velmi vázaný a poměrně špatně reaguje na vzájemné odloučení. Právě tento fakt je jedním z hlavních důvodů, proč se trpasličí špicové považují za uštěkané psy. Když totiž zástupce tohoto plemene zůstane sám, může spustit až několikaminutové nepřetržitě štěkání. A to je zvlášť v bytových zástavbách velkým problémem.

Chovatelé často zdůrazňují, že štěkání trpasličího špice je způsobem komunikace. Štěká, protože chce svému majiteli sdělit, že se mu dostatečně nevěnuje. Vynucuje si tím pánovu pozornost. Výchova pomeraniana proto musí být důsledná, založená na každodenním kontaktu a správném vedení. Psi navíc umí velmi dobře rozlišovat intonaci lidského hlasu. Jinak reagují na klidný projev a jinak na důrazný až zvýšený tón hlasu.

Odvážní a plní energie

Tak nějak by se dali charakterizovat zástupci psího plemene s názvem jorkšírský teriér. Původně byl vyšlechtěn v Anglii jako lovecký pes na drobnou škodnou. I když na první pohled působí elegantním až aristokratickým dojmem, je vybavený velkou odvahou, vytrvalostí a vnímavostí. Jeho lovecký instinkt se v něm nezapře, proto výrazně reaguje na pohyb i zvuk. Má v sobě potřebu varovat svého pána před potencionálním nebezpečím a činí tak – jak jinak – štěkotem. Ten bývá velmi intenzivní a často ho slyšíte nejen přes zavřené dveře, ale také přes zavřené okno.

Jorkšír patří mezi velmi samostatná plemena psů. , ...

Jorkšírští teriéři překypují energií, pokud ho tedy dostatečně nezaměstnáte nebo se mu dostatečně nevěnujete, spustí štěkot, který je jakýmsi ventilem přetlaku. I z toho důvodu je jejich výcvik o něco složitější než u jiných malých plemen. Jedná se o velmi samostatné psy, kteří ovšem dobře reagují na pozitivní motivaci. Jen si dejte pozor na to, že na křik či nedejbože fyzické tresty reagují zvýšenou nervozitou a ještě častějším štěkáním. Do výcviku jorkšírského teriéra je proto vhodné zařadit dostatek pohybu, krátkých cvičení a mnoho pozitivní motivace.

Jak psa odnaučit štěkat

Psí štěkání je opravdu nepříjemné a pro mnohé majitele velmi frustrující. Je ovšem potřebné si uvědomit, že jde o zcela přirozené chování. A také o způsob, jakým s námi psi komunikují. Přesto je důležité, aby pes znal své hranice a neštěkal v opravdu nevhodných chvílích. Máte-li s tímto u svého chlupatého parťáka problém, můžete se inspirovat našimi tipy:

• Zůstaňte klidní: Kdykoli pes začne štěkat, neokřikujte ho. Buďte naopak v klidu a připravte si gesto nebo zvuk, kterým mu jasně sdělíte, že dělá něco špatně.
• Odstraňte motivaci: Snažte se zjistit, co štěkot psa způsobuje. Jestli pes například štěká na kolemjdoucí za plotem, zavřete ho do domu.
• Věnujte se mu: Častým spouštěčem štěkání je psova frustrace či dokonce nuda. Snažte se postarat o to, aby váš pes měl během dne dostatek pohybu a dalších pozitivních stimulů.