Děti odmítají jezdit na dovolenou s prarodiči, protože jim nedovolí celý den zírat do mobilu a nutí je chodit na výlety

Ještě před několika desítkami let bylo běžné, že o programu rodinné dovolené rozhodovali dospělí. Děti jejich rozhodnutí respektovaly a společné výlety byly samozřejmou součástí prázdnin. Dnes se naopak stále častěji hledá kompromis mezi přáním dětí a představami rodičů či prarodičů.

Výchova autoritativní versus respektující

Sobotní rána v mnoha rodinách vypadají zcela jinak. Rodiče se stále více přiklánějí k respektující výchově a vyhýbají se příkazům typu „musíš“ a „nesmíš“ či argumentu „Protože jsem to řekla“. Více zapojují děti do rozhodování, naslouchají jejich názorům a snaží se pochopit jejich emoce. Když se dítěti ráno nechce na výlet a vymlouvá se na bolest bříška, rodič ho nepotáhne na túru násilím. Možná ho nechá hodinu nebo dvě dospat a pak zvolí kratší procházku. 

Právě z tohoto důvodu někdy vzniká generační střet s prarodiči. Za jejich mladých let bylo normou, že děti následovaly program dospělých a nesměly odmlouvat. Když se pak na společné dovolené potkají oba pohledy na svět, může dojít ke konfliktu, kdy prarodiče plánují výlety po horách, zatímco vnoučata chtějí zůstat na chatě s mobilem. V typické situaci se prarodiče urazí a obviní rodiče, že své děti rozmazlili. 

Mnoho dětí by nejraději bylo celý den na mobilu. , ...

Hledání společných hodnot

Rodinná terapeutka Tereza Komárková na webu Žena-in doporučuje soustředit se na hodnoty, které rodinu spojují. V první řadě by to měl být respekt, pochopení a otevřenost. „Byla jsem svědkem mnoha příběhů, kdy se prolínají odlišné přístupy k výchově mezi prarodiči a rodiči, které dokážou vyeskalovat ve velké problémy,“ říká odbornice. 

Otevřená komunikace přitom dokáže mnoha konfliktům předejít. Pokud se rodina dohodne na programu dovolené už dopředu, nedojde k rozporu v očekávání až na místě. 

Jak nastavit zdravé hranice 

Respektující výchova ale neznamená, že dítěti dovolíme všechno. Ostatně ani rodiče nemají zájem na tom, aby jejich děti strávily celé prázdniny zíráním na displej. Hlavní rozdíl spočívá ve způsobu, jakým s dětmi komunikujeme.

„Pokud dítěti vysvětlíme, proč jsou pro nás některé věci důležité, předáváme mu v tu chvíli naše hodnoty a ono je bude respektovat a chápat daleko více, než když se jenom postavíme do role autority,“ vysvětlila pro Český rozhlas psycholožka Šárka Kučerová.

K horským túrám je vhodné děti motivovat, nikoli nutit. , ...

Netlačte, ale motivujte

Když tedy chceme děti motivovat, aby s námi vyšlápli Milešovku, věty typu „Půjdeš dvě hodiny do kopce a nechci nic slyšet“ nebude to pravé. Mnohem účinnější je ukázat jim na mapě zajímavý cíl nebo proměnit výlet v malou hru.

Rodinný cestovatelský blog S dětmi v báglu doporučuje zaměřit se na drobnosti. Může to být počítání motýlů, hledání nejzajímavějšího kamene nebo závod k dalšímu rozcestníku. Děti také často motivuje vyhlídka na odměnu v cíli, třeba zmrzlina, možnost smočit nohy v potoce nebo návštěva rozhledny.

Starší děti pak ocení pocit, že se na výletu samy podílejí. Mohou nést v ruce mapu, vybírat mezi dvěma trasami nebo dostat jednoduchý úkol, například fotografovat zajímavé skalní útvary. Když se z výletu stane společné dobrodružství místo povinnosti, bývá mnohem menší pravděpodobnost, že se po prvních dvě stě metrech ozve známé: „Já už nemůžu.“ 

Dovolená s prarodiči tedy nemusí skončit fiaskem ani rozčarováním. Když ji dobře naplánujete a děti budou předem vědět, co je čeká, možná se na ni budou i těšit. Obě strany si pak z prázdnin odvezou něco velmi cenného, v podobě společných zážitků, na které se nezapomíná.