Klimatická změna tvrdě dopadá na pěstitele. „Za pár let může být tohle ovoce v českých zahradách vzácností“

Pomalu, ale jistě tento vývoj počasí směřuje k tomu, že některé ovoce může být v českých zahradách stále vzácnější. Kvůli výkyvům teplot totiž zažívá tradiční české ovoce obrovské výpadky a sklizeň se už poslední dobou začíná propadat na historická minima. Kromě mrazů samotných je problémem i dlouhotrvající sucho střídající se s lijáky. Stromy tak většinou nemají dostatek vláhy v době, kdy ji nejvíce potřebují.

Proč ovoce začíná mizet z českých zahrad

Pro ovocné stromy je velmi zrádné první jarní teplo. Na území naší republiky v posledních letech začínají být dny v únoru a březnu stále teplejší. V důsledku toho začínají stromy rašit výrazně dříve, než tomu bylo před několika lety. Problémem je pak zejména ten fakt, že květy a mladé plody jsou velmi křehké. Pak už jen stačí i pouhých pár hodin mrazu v dubnu a je po úrodě.

Jablka jsou hlavní plodinou v Česku

Jablka jsou v Česku hlavní plodinou a kvůli suchu bohužel často nedorůstají do správné velikosti. Mrazy navíc pěstitelům berou až polovinu úrody. Vlivem jarních mrazíků dochází k poničení květů, které časně vykvetly, a následné letní dlouhodobé sucho se negativně promítá do kvality plodů. Jablka tak mnohdy dozrávají výrazně dříve, mají více cukru a méně kyslin, v důsledku čehož vodnatí a ztrácí svou typickou křupavost.

Meruňky jsou citlivé na časné kvetení a následné mrazy. , ...

Rybíz a maliny mohou vlivem horka a sucha trpět

Vlivem dlouhodobého sucha a vysokých teplot trpí i keře s drobným ovocem, jako jsou například rybíz či maliny. Tyto keře totiž na horko a sucho reagují velmi citlivě. Nedostatek vláhy způsobuje opad květů, zasychání plodů i vadnutí celých výhonů. Pomoci ovšem může správná péče – vydatná zálivka (zalévání méně často, ale velkým množstvím vody) a mulčování, které pomůže chránit půdu před odpařováním vody a přehřátím.

Třešně jsou mimořádně citlivé na výkyvy počasí

Třešně jsou na výkyvy počasí mimořádně citlivé, a to ovlivňuje nejen jejich úrodu, ale i kvalitu plodů. Na jaře stačí třešním jen pár dní, aby rychle vykvetly, ale pokud následně teploty klesnou pod bod mrazu, zničí to květy i plody. Třešně nasávají vodu přímo povrchem slupky. Pokud tedy více prší před sklizní, plody prudce zvětší svůj objem a popraskají. Naopak v případě dlouhodobého sucha zůstávají třešně příliš malé a ztrácí svou typickou šťavnatost.

Pěstitelé se pak snaží ochránit stromy před mrazy všemožnými cestami. , ...

Meruňky trápí časné kvetení a následné mrazy

Meruňky jsou u nás nejohroženějším ovocem. Častým problémem je zejména jejich brzké kvetení a následné poškození květů mrazy. Chladné noci totiž květy mohou snadno spálit. Zatímco bílá poupata snesou až – 4 °C, plný květ nevydrží ani – 2 °C a mladé plody po odkvětu poškodí i velmi mírný mráz kolem 0,5 °C.

Ovocnáři upozorňují, že pokud budou pokračovat časté jarní mrazy, dlouhá období sucha a další projevy klimatické změny, může být pěstování meruněk v některých částech Česka stále obtížnější. Bez vhodných ochranných opatření nebo výběru odolnějších odrůd by se tak mohly stát v českých zahradách výrazně méně běžnými než dnes.

Jak tyto problémy řeší pěstitelé

Letos bylo pro zahrádkáře dubnové počasí zrádné. Nelze se proto divit tomu, že současné ceny sezónního ovoce trhají rekordy. Pro pěstitele znamenají klimatické změny jediné. Pokud chtějí alespoň část své úrody zachránit, musí investovat do nezbytné ochrany. V sadech například staví speciální sítě proti krupobití a instalují protimrazové systémy (např. vodní mlhu, která na květech zmrzne a tím je chrání). Například úrodu meruněk může zachránit bílý nátěr kmenů (tzv. bělí) na jaře nebo postřik proti mrazům, který odstraní bakterie tvořící ledové krystalky. Mimo to se také sází odolnější odrůdy stromů, kterým nevadí teplejší klima.