Extrémní vedra mají znovu udeřit. Podle výhledů se teploty v Evropě vyšplhají až ke 40 stupňům

Nová vlna veder míří do Španělska

Nad západním Středomořím se již od víkendu formuje tepelná kupole, která tento týden do Španělska přinese teploty přes 40 °C, místy i 45 °C. K tamním vysokým teplotám přispívá i sestupující a oteplující se vzduch ze svahů. Teploty tam navíc neklesnou ani v noci pod 25 °C, takže se tělo z denního horka nestihne zotavit.

Nejde však o rekord. Tím nadále zůstává teplota 47,6 °C, naměřená v srpnu 2021 v údolí Guadalquivir. Tehdy se nad kontinentem, stejně jako teď, usadila tlaková výše, která držela horký vzduch na místě celé dny. Podobně tomu bylo i v červnu, kdy padaly rekordy od Česka až po Velkou Británii.

Vysoké riziko tradičně hrozí i jihovýchodní Evropě, zejména Balkánu a Řecku. Jde o oblast, kterou v posledních letech opakovaně zasahují výrazné vlny veder. Pokud se tam letos zopakuje podobně silná vlna veder, horký vzduch se odtud může přelít i dál na sever, do střední Evropy, podobně jako v červnu.

Zatímco meteorologové řeší, co přinese srpen, pláže v jižní Evropě praskají ve švech už teď , ...

Co přináší letošní rok

Český teplotní rekord platil bezmála čtrnáct let. Letos ale padl o 1,5 °C a o dva měsíce dříve, než bývá u podobných rekordů obvyklé. Na stanici Doksany na Litoměřicku naměřili 41,9 °C a dalších osm stanic zaznamenalo přes 40 °C. Poprvé v historii měření padla v Česku hranice 41 °C.

Podle Copernicus Climate Change Service byl červen 2026 nejteplejším červnem v historii měření vůbec pro celou západní Evropu, s průměrnou teplotou o 3,05 °C nad normálem. Rekordní hodnoty byly naměřeny i v jednotlivých zemích: ve Velké Británii vystoupala teplota na 37,7 °C, čímž překonala hodnotu z roku 1976, a Francie zažila 24. a 25. června nejteplejší dny v celé své historii měření, kdy teploměr v Saintes ukázal dokonce 43,8 °C.

Teploměr ve Španělsku ukazuje čísla i o deset stupňů vyšší , ...

Co říkají výhledy na srpen

Letošní léto už má rekordy za sebou. Otázka je, zda padnou další. Podle britského Met Office zůstane konec července proměnlivý. Nad Skotskem a Severním Irskem se bude objevovat nízký tlak a s ním i déšť, zatímco jih zůstane pod vlivem sušší tlakové výše. Teploty by přesto měly zůstat nad sezónním normálem.

První srpnový týden bude počasí podobně kolísat jako v červenci. Zlom by měl přijít v druhém srpnovém týdnu. Met Office pro toto období očekává vyšší pravděpodobnost sušších a teplejších period s možnou další vlnou veder. Záleží, jak silně a kde přesně se tlaková výše nakonec usadí.

Podobně opatrně se vyjadřuje i slovenský klimatolog Pavel Faško, podle kterého by se sice vedro z června opakovat nemělo, ale vzhledem k tomu, jak se letos lámou rekordy, to nelze zcela vyloučit. Podle něj navíc podobně silné vlny veder vždy přicházely spíše koncem července nebo v srpnu.

Podle Met Office by se od druhého týdne srpna měly zvyšovat šance na sušší a teplejší počasí , ...

Tropické dny v Česku

Nad Českem teď převládá chladnější vzduch a teploty se drží kolem 25 °C. Podle Meteocentra ale přijde změna už v polovině příštího týdne. Na některých místech Česka by teploty měly první srpnový den překročit 30 °C a podle dostupných modelů se pak budou teploty dál zvedat. V dalších dnech by denní maxima mohla dosáhnout i 35 °C.

Jak si letošní léto stojí vůči historii

Kromě samotných teplot padl letos i rekord v počtu horkých dní za sebou. Ve Velké Británii se teplota 35 °C a víc držela šest dní za sebou, o den déle než dosavadní rekord pěti dní z roku 1976. Podobně padl i rekord devíti dní nad 34 °C oproti dosavadním osmi.

Podobný vzorec je vidět i při pohledu na poslední srpny. Srpen 2024 byl společně se srpnem 2023 globálně nejteplejším srpnem v historii měření. Srpen 2025 pak skončil jako třetí nejteplejší srpen globálně.

Podle vedoucího klimatických informací Světové meteorologické organizace Johna Kennedyho jde ale o typ veder, který můžeme kvůli měnícímu se klimatu očekávat. Evropa se totiž za posledních padesát let od roku 1976 oteplila zhruba o dva stupně a stala se tak nejrychleji se oteplujícím kontinentem. Hranice mezi normálem a extrémem se v Evropě rok od roku o kousek posouvá.