"Prožíváme nejchladnější léto zbytku našeho života," varuje klimatoložka

Francie zaznamenala vůbec nejteplejší dny v historii. Celonárodní průměr (který se počítá pro celou zemi včetně chladnějších nocí a hor) dosáhl 23. června 29,8 °C a hned o den později stoupl na 30 °C. Přes den pak teploty na slunci letěly extrémně vysoko – v obci Pulluau naměřili šokujících 43,8 °C. Francie ale není jediná, i Velká Británie už zažila svůj červnový rekord, a to s 36,7 °C. A Španělsko hlásí historicky nejvyšší průměrné denní teploty za červen od roku 1950. Vlna veder postihla i další země Evropy.

Důležité ovšem je, že jde o druhou vlnu veder za šest týdnů. První přišla 24. května, kdy panovaly teploty o 10 až 15 °C vyšší, než je pro toto období obvyklé. V několika zemích tak padly i jarní teplotní rekordy. Přitom byl červen ještě před několika lety teprve přípravou na vedra, ne jeho vrcholem. Klimatologové podobný vývoj ale očekávali.

Co říkají klimatologové

Klimatoložka Françoise Vimeux z francouzského výzkumného ústavu pro rozvoj (IRD) ve čtvrtek prohlásila: „Jsme ve stavu nepřipravenosti, který je pro mě ohromující.“ Planeta je dnes globálně v průměru o 1,3 až 1,4 stupně teplejší než před nástupem průmyslu v roce 1850. Dodává, že bez výrazného snížení emisí bude toto číslo dál stoupat.

Bývalý viceprezident IPCC (Mezivládního panelu pro změnu klimatu pro OSN) Jean-Pascal van Ypersele s ní souhlasí a tvrdí, že v příštích letech si toto období budeme připomínat jako chladné. Klimatický vědec François Gemenne to vysvětluje tak, že se teploty tohoto týdne nakonec stanou normou a budou dokonce považovány za chladné ve srovnání s těmi, které nás čekají například v roce 2030, 2040 nebo 2050.

Proč se to děje

Oxid uhličitý a další skleníkové plyny, které se v atmosféře hromadí už od dob průmyslové revoluce, vytvářejí kolem naší planety vrstvu, která funguje jako přikrývka. Tato vrstva propustí dovnitř sluneční záření, ale část tepla zadrží a nepustí zpět do vesmíru. Čím víc je těchto plynů v atmosféře, tím silnější je vrstva, a tak teplo zůstane u povrchu Země.

Emise skleníkových plynů od průmyslové revoluce mění klima planety , ...

Toto oteplení zvyšuje základní teplotu atmosféry, takže při tlakových výších bývají vlny veder silnější. A tyto vlny veder budou podle IPCC v příštích desetiletích del­ší, intenzivnější a častější.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem

Za 50 let od roku 1976 se podle WMO (Světová meteorologická organizace) Evropa oteplila přibližně o 2 °C, dvakrát rychleji než zbytek světa. Loňský červen byl v západní Evropě nejteplejší za 30 let s průměrnou měsíční teplotou o 2,8 °C nad normálem a letošní rok ve stoupání pokračuje.

A tentokrát to pociťuje i Česko, kde se změny odehrávají zrovna teď. „Něco takového jsme v Česku ještě neviděli," řekl meteorolog Jáchym Rogner z Meteocentra. Vlnu veder způsobuje masa horkého vzduchu ze západní Evropy, kterou nad střední Evropou udržuje rozsáhlá tlaková výše. Dokud ji nenaruší studená fronta ze severu, horký vzduch tu zůstane.

Na budoucnost nejsme připraveni

Až se tato vedra stanou pravidlem, Evropa nebude připravena. Jen přibližně pětina evropských do­mácností vlastní klimatizaci. Většina bytů ve střední Evropě byla postavena tak, aby v zimě udržely teplo. V letních vedrech pak horko drží uvnitř. Klimatičtí vědci vyzývají k renovaci budov a přehodnocení odporu ke klimatizacím, abychom se adaptovali na přicházející klimatické změny.

Teploměry v evropských městech ukazují hodnoty, které byly ještě nedávno výjimečné , ...

Čísla z loňského roku ukazují, proč je to třeba. Ve Francii bylo v létě 2025 více než 5 700 úmrtí přičítáno právě horku a přes 75 % zemřelých bylo starších 75 let. Už teď je jisté, že se podobné léto bude opakovat. Otázka je, zda na další taková léta budeme lépe připraveni.