Berete si při nákupu účtenku? Podle psychologů to ukazuje na hlubší vzorec chování

Mnohé o vás z psychologického hlediska může prozradit například i to, zda si po nákupu v obchodě berete účtenku či nikoliv. Co konkrétně podle relevantních studií a názorů renomovaných psychologů může o lidech vypovídat fakt, že si po zaplacení pravidelně berou účtenku?

Touha po kontrole a cílevědomost 

Podle teorie takzvaného psychologického účetnictví (rovněž označovaného jako mentální účetnictví), která byla vyvinuta Richardem Thalerem a zahrnuje koncepty teorie prospektů a teorie transakčního užitku, si účtenky ukládají lidé, kteří cítí silnou potřebu kontroly nad tím, kam a v jaké míře jejich peníze proudí. 

Díky ukládání účtenek mají tyto osoby možnost lépe monitorovat své výdaje a investice, což z psychologického hlediska prospívá jejich sebevědomí a psychické stabilitě. 

Lidé, kteří si ukládají účtenky, jsou zároveň poměrně často velmi zodpovědní, ambiciózní a nadprůměrně cílevědomí. Nezřídka jde o spořivé osoby, které pravidelně investují. 

Cílevědomí lidé mají tendenci si brát účtenky. , Shutterstock...

Účtenky si zpravidla ukládají lidé, kteří pociťují při platbě psychickou bolest 

Zajímavý pohled na tento fenomén nabízí rovněž koncept z behaviorální ekonomie a behaviorální psychologie, který je znám jako „pain of paying", což v překladu do českého jazyka znamená „bolest z placení". Ten v roce 1996 vytvořil v rámci doktorské disertační práce na University of Carnergie Mellon Ofer Zellermayer pod vedením známého profesora George Loewensteina. 

Koncept „bolest z placení" se zaměřuje na emoční nepohodlí, které je spojené s utrácením peněz. Mimo celou řadu jiných informací z něj implicitně vyplývá, že lidé, kteří pociťují při placení největší míru emocionálního diskomfortu (bolest), mají tendenci své výdaje pečlivě monitorovat. Naopak osoby, které se nacházejí na opačném konci spektra (jinými slovy při placení nezažívají příliš silnou emocionální bolest), si často o svých finančních výdajích nevedou příliš důkladné přehledy.     

Z toho lze nepřímo vyvodit, že lidé, kteří si při nákupech berou účtenku, nejspíše patří do skupiny osob, které pociťují při placení vyšší míru emocionální bolesti. To je motivuje k šetření a zodpovědnému zacházení s penězi. 

Lidé, kteří cítí při placení vyšší míru emocionální bolesti, mají sklony si vést přehledy o výdajích. , Shutterstock...

Nízká míra důvěry  

Lidé, kteří si berou účtenky, bývají rovněž v mnoha případech méně důvěřiví ve srovnání s těmi, kteří si účtenky neberou. Kvůli nedůvěře mají tendenci všechno na vlastní oči kontrolovat, aby se přesvědčili o tom, že je nikdo nepodvedl. 

Obsedantně kompulzivní porucha

V méně častých případech může být na vině obsedantně kompulzivní porucha. Osoby, které tímto psychickým onemocněním trpí, se potýkají s nutkavými myšlenkami nepříjemného charakteru (takzvanými obsesemi), které je „nutí" vykonávat rituály (takzvané kompulze). Vykonání kompluze těmto lidem přináší dočasný pocit úlevy od intruzivních myšlenek, kvůli čemuž mají sklony k opakování určitého vzorce chování. 

Pokud se obsese týkají braní účtenek (intruzivní myšlenka může znít například takto: „Pokud si nevezmeš účtenku, budeš mít ty či někdo z tvých blízkých dneska smůlu"), může to osoby s obsedantně kompulzivní poruchou skutečně přimět k jejich ukládání – a to i přesto, že si v mnohých případech uvědomují, že žádná logická spojitost mezi smůlou a braním si účtenek neexistuje. Problém je v tom, že úzkost vyvolaná neuposlechnutím nutkavé myšlenky je tak silná, že lidé s obsedantně kompulzivní poruchou raději provedou rituál, který vede k dočasnému uklidnění mysli. 

Závěr 

To, zda si v obchodě berete účtenku či nikoliv, o vás může leccos prozradit. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že vztah mezi povahovými rysy člověka a braním si účtenek, není zcela spolehlivý. 

Pokud si tedy účtenky neberete, rozhodně to automaticky nemusí znamenat, že nejste šetřiví a cílevědomí.