Množství arktického ledu dosáhlo druhého nejnižšího minima

Globální oteplování v letošním roce nám opět ukázalo, že tu s námi je a nebojí se projevit. To bylo velmi viditelné nejen na lesních požárech v Kalifornii, Amazonském pralese či na Sibiři. A právě poslední zmiňované požáry měly velký vliv na tání mořského ledu v Severním ledovém oceánu.

Druhé nejnižší množství od roku 1979

Ten nyní podle vědců z NSIDC, tedy Národního datového centra pro led a sníh ze Spojených států amerických, kteří jej pravidelně sledují od roku 1979 dosáhl druhého nejnižšího množství.

Jak vědci uvádějí, led v těchto oblastech během léta taje, ale na zimu opět nabývá na hmotnosti přičemž nejvyšších hodnot dosahuje během března. Během letošního tání ale výpočty a satelitní snímkování vědcům ukázalo, že množství ledu roztálo natolik, že ho zbylo druhé nejnižší množství v historii pozorování.

Rozdíly v množství ledu oproti 80. letem jsou alarmující

Led Severního ledového oceánu, by tak podle vědců měl 15. září tvořit letní minimum a to 3,7 milionu kilometrů čtverečních. To je tak od roku 1979 nejnižší zaznamenaná úroveň, která potvrzuje obrovský vliv globálního oteplování na tyto ledovce. Předchozí rekordní období jež zaznamenalo vůbec nejnižší úroveň ledu přišlo v roce 2012, tehdy se rozsah ledových ploch snížil na 3,4 milionu kilometrů čtverečních.

Podle vědců tak v 80. letech byla ledová pokrývka asi o 2,7 milionu kilometrů čtveřečních rozsáhlejší než je současná úroveň. Právě to ukazuje na stále rychlejší snižování jejího množství.

Právě tání ledu v severních oblastech ale může stát za dalším oteplováním planety a oceánu. Po vymizení mořského ledu je totiž tepelná energie dopadajícího slunečního záření pohlcena v oceánu a tak dochází k jeho dalšímu oteplení.

Tání ledovců už nejspíš nepůjde zastavit, hladiny oceánů vzrostou

Vytěžováním a analýzou snímků z družic v souvislosti s globální změnou se ale zabývají další desítky týmů po celém světě. Nedávno tak například vědci z univerzity v americkém Ohiu zjistili, že rychlost tání grónských ledovců je už za bodem možného návratu.

I kdyby tedy nyní došlo k úplnému zastavení produkce skleníkových plynů lidstvem, už by nebyla šance tyto obrovské ledové masy zachránit před jejich úplným roztáním. Podle některých výzkumů by tak mohl led okupující arktické oblasti zmizet kompletně už do roku 2035.

Právě to bude mít ještě dalekosáhlé důsledky pro lidstvo a donutí jej úplně opustit některé oblasti či celá města nacházející se na okrajích moře. Ty totiž budou vzestupem hladin moří nejspíše do několika desítek let zaplavena.