Období krutých mrazů sotva skončilo a zahrady už jsou v nebezpečí. Zákeřný škůdce ohrožuje zahrady po celé zemi

Pokud jste na podzim podcenili přípravu trávníku na nejchladnější roční období, mohou se vám na něm s prvním oteplením objevit nevzhledné, jakoby vybělené fleky. Nejde bohužel jen o náhodné zbar­vení trávy, ale o lapálii, která vás potrápí hned po ústupu mrazů. 

Nejčastější zimní choroba 

Skvrny ve velikosti od několika málo do zhruba 90 centimetrů se objevují hlavně tam, kde byl delší dobu nahromaděný sníh, nebo na místech se špatným odtokem vody. Co se stalo? Trávník pravděpodobně postihlo houbové onemocnění ve formě sněžné plísně, která má tendenci vzniknout prá­vě ve vlhkém prostře­dí sněhové pokrývky při teplotách těsně nad bodem mrazu, obvykle od 0 °C do 5 °C. 

Sněžná plíseň pokryje trávník světlejšími fleky, které se mohou šířit. , ...

Houbová vlákna se v trávě usadila a zbarvila ji do šedobílé až růžové barvy. V závis­losti na typu plísně mohou být ale skvrny i zažloutlé nebo téměř hnědé. Nejenže plíseň kazí dojem z celého trávníku, ale může poškodit i stébla a listy trávy, která kvůli hnilobě zkřeh­ne. Sněžná plíseň sice patří mezi nejčastější choroby trávníků v zimě, ale většinou se nejedná o nic neřešitel­ného. Nemoc vede jen málokdy k úplnému odumření trávníku. 

Někdy sice zmizí během jednoho týdne až měsíce sama od sebe s příchodem jara, když tráva pod vlivem vyšších teplot obnoví svůj růst. Jindy vás zas ale potrápí holými místy, která už se zazelenat ani nemusejí. 

Jak mít trávník opět jako ze žurnálu? 

Pokud se sněžné plísně chcete zbavit co nejrychleji, po roztátí sněhu ješ­tě počkejte, až rozmrzne i půda. Jinak byste nadělali víc škody než užitku. Zbylé hromady sněhu můžete také rozbít lopatou a sníh rozprostřít mimo trávu, aby roztál rychleji. 

Potom už napadená místa trávníku shrabejte, abyste jim pomohli v prosychání a zabránili dalšímu šíření plísní. Všechen plstnatý drn následně ses­bírejte, vyhoď­te a trávník provzdušněte. Ce­lá plocha se musí pomocí čerstvého vzduchu a slunce dostatečně vysušit. 

Na jaře, zhruba začátkem března až v polovině měsíce, trávník na postižených místech přihnojte. Použijte ideálně organické hnojivo s dostatkem du­síku, který podpoří růst trávy. Zbytek trávníku ale sta­čí hnojit až později na jaře. 

Pokud vám tam vznikla nějaká lysá místa, která plíseň „vyžrala“, zasejte na ně novou trávu, až bude alespoň 10 °C. V případě zasažení rozsáh­lých ploch můžete zvážit dokonce vý­sev nové odrů­dy, která bude k o­nemocnění náchylná méně­. Vybírat se vyplatí hlavně z kostřav jemnolistých. Obzvlášť odolná je například kostřava tvrdá. 

Podzimní příprava trávníku je pro předcházení vzniku sněžné plísně nejdůležitější. , ...

Nejlepší je, když problém vůbec nevznikne 

Pokud chcete vzniku plísně zabránit, nejjednodušší je zjistit, co ji způsobilo, a soustředit se pak hlavně na podzimní prevenci. Při přípravě trávníků na zimu je nutné neomezovat se pouze na poslední „krat­ší sestřih“ zhruba v délce 5 až 6 centimetrů, který omezí riziko vzniku sněžné plísně. 

Důležité je i odstranit lis­tí, větvičky a další přírodní „nečistoty“, které by pod sněhem mohly na trávníku přispět k hromadění vlhkos­ti. Pomůže i provzdušnění celé plochy, které umožní živinám a vzduchu pronikat do půdy. Ideální je takto obstaraný trávník doplnit opět i hnojivem s obsahem dusíku a draslíku, což odolnost vůči chorobám ještě zvyšuje. 

Pokud už jste se se sněžnou plísní v minulých letech u svého trávníku setkali, jako krajní řešení můžete zvolit  fungicid pro hu­bení hub. Aplikujte ho ale na trávník ještě než začne poprvé sněžit. 

Během zimy na travnatou plochu na zahradě zapomínat také nemusíte. Potenciální škody zmírníte, když se při odklízení sněhu od vchodu do domu a z příjezdové cesty vyhnete předev­ším vytváření hromad přímo na trávě. Sníh raději rozprostřete lopatou rovnoměrně na místa, kam nejčastěji svítí slunce, aby mohl snadno tát.