Vláda to myslí vážně. Nová změna důchodů ovlivní živnostníky víc, než se čekalo

Živnostníci patřili mezi skupiny, které od změny vlády čekaly rychlé a konkrétní kroky. Místo toho sledují, jak se volební sliby začínají tříštit o už schválené zákony a rozpočtové limity. Přestože kabinet mluví o podpoře podnikání, první dopady připravovaných opatření ukazují, že OSVČ budou patřit mezi ty, kteří změny pocítí nejdřív a nejcitelněji.

Odvody nadále porostou

Jednou z hlavních změn, která se dotkne živnostníků už od ledna 2026, je další růst minimálních odvodů na sociální pojištění. Jde přitom o důsledek reformy schválené ještě v minulých letech. Minimální vyměřovací základ se má zvýšit na 40 % průměrné mzdy, což automaticky zvyšuje i povinné platby.

Odvody na sociální pojištění výrazně vzrostou , ...

V praxi to znamená, že minimální sociální pojistné se zvýší o 961 korun měsíčně. Nejvíce přitom vzroste daň v paušálním režimu (u příjmů do 2 milionů korun), a to z 8716 korun na 9984 korun. Pro živnostníky s nižšími příjmy, typicky v řemeslech, službách nebo kreativních oborech, to představuje výrazný zásah do rozpočtu.

Vláda sice deklaruje snahu další růst odvodů zastavit, jenže změna zákona se nestihne včas. Legislativní proces je pomalý a platná pravidla budou fungovat minimálně celý rok 2026. Daňoví poradci upozorňují, že i kdyby se kabinet rozhodl část opatření zmírnit, reálný dopad se projeví až s odstupem.

Mnoho OSVČ tak neví, zda se jim vyplatí zvyšovat ceny, omezovat činnost, nebo přecházet na jiné formy práce. Zvýšené odvody přicházejí v době, kdy část podnikatelů stále dohání ztráty z minulých let a potýká se s rostoucími náklady.

Slibem nezarmoutíš

Dalším pilířem programu nové vlády jsou změny v důchodovém systému. Kabinet slibuje spravedlivější valorizaci a vyšší důchody, zejména s ohledem na růst mezd a životních nákladů. Problém je v tom, že většina těchto úprav se nemůže projevit okamžitě.

Podle odborníků se případné změny výpočtu důchodů dostanou do praxe nejdříve v roce 2027. Do té doby bude systém fungovat podle současných pravidel, která už dnes zatěžují státní rozpočet rekordními částkami. Každé další navýšení výdajů tak vyvolává otázku, kde na ně stát vezme.

Pro živnostníky je situace specifická. Na rozdíl od zaměstnanců si výši budoucího důchodu do značné míry ovlivňují sami, a to prostřednictvím odvodů. Vyšší povinné platby by teoreticky měly znamenat vyšší penzi. Jenže v praxi je vazba mezi odvody OSVČ a skutečnou výší důchodu slabá.

Nová vláda slíbovala zvýšení důchodů i zrušení koncesionářských poplatků , ...

Konec poplatků a tlak na rozpočet

Velkou pozornost budí také plán na zrušení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média. Vláda argumentuje tím, že jde o zastaralý systém, který neodpovídá dnešní době. Financování České televize a Českého rozhlasu by se podle návrhu mělo přesunout přímo do státního rozpočtu.

Ročně jde o částky v řádu několika miliard korun. Ty budou muset být nahrazeny jinými příjmy, případně úsporami. Kritici upozorňují nejen na možné ohrožení nezávislosti médií, ale i na další tlak na veřejné finance, které už teď balancují na hraně.

Pro živnostníky může mít tato změna nepřímé dopady. Každý výpadek příjmů rozpočtu zvyšuje riziko, že stát sáhne po jiných zdrojích. Ať už formou vyšších daní, omezením daňových výjimek, nebo dalšími úpravami odvodů.

Celkový obrázek pro rok 2026 tak není pro OSVČ příliš optimistický. Na jedné straně sliby o podpoře podnikání, na druhé konkrétní čísla a zákony, které směřují opačným směrem. Právě tento rozpor dnes vyvolává mezi živnostníky největší obavy.