Varování: Českými lesy se šíří invazivní rostlina. Pokud ji uvidíte, nesahejte na ni holýma rukama
Když si vyrazíte na vycházku do lesa, může se vám stát, že kromě krásných stromů, rostlin, hub či lesního ovoce narazíte také na poněkud méně veselý výjev. A tím jsou bezesporu určité druhy invazivních a jedovatých rostlin, zapsaných na unijní seznam invazivních druhů.
Takové rostliny je mimochodem zakázáno pěstovat, hrozí za to dokonce nemalé pokuty. Ve volné přírodě se ovšem stále velmi rychle šíří. Zejména proto platí povinnost jejich výskyt hlásit. Řeč je především o nebezpečném bolševníku velkolepém nebo bolševníku perském. Druhý jmenovaný se vyskytuje převážně ve skandinávských oblastech.
Odkud se vzal a co je zač
Bolševník velkolepý je původem z Kavkazu a dnes se jedná o nejnebezpečnější invazivní rostlinu v Česku. Může dorůstat až do výše čtyř metrů a velmi rychle se šíří. Při kontaktu s pokožkou člověka, která je následně vystavena slunečnímu záření, dochází ke vzniku popálenin, puchýřů a dalších nepříjemných kožních reakcí. Bolševníku se daří především v okolí silnic, potoků, luk, k vidění je ovšem i na soukromých pozemcích. Důvod musíme hledat pravděpodobně v minulosti, kdy byl bolševník oblíbený jako okrasná rostlina. Dnes je ovšem jeho šíření velkým problémem, a to nejen z hlediska zdraví, ale také ekologie.
Mimochodem, pěstování bolševníku začalo v Evropě kolem roku 1817, kdy byl vysazen v londýnské botanické zahradě. Na našem území se zřejmě poprvé objevil v Lázních Kynžvart v roce 1862. Aktivní pěstování této nebezpečné rostliny skončilo zhruba v polovině 20. století, ale už bylo pozdě. Bolševník se začal šířit napříč evropskými státy a boj s ním trvá do dnešních dnů. Právě střed Evropy je zasažen nejvíc, v severských státech se zase potýkají převážně s bolševníkem perským.
Bolševník perský je v mnohém podobný bolševníku velkolepému, stejně jako on je zařazen na unijní seznam invazivních druhů. Není zcela jasné, proč se zrovna tento druh na rozdíl od bolševníku velkolepého uchytil na severu Evropy, nicméně problémy tam způsobuje víceméně totožné.
Jak bolševník bezpečně poznat
Nejlépe uděláte, když si jeho vzhled nastudujete na fotografii. Pokud ji ale nechcete nosit neustále v kapse, zapamatujte si, že bolševník charakterizují velké listy i bílé květy připomínající tvarem deštník. Je zhruba dva až pět metrů vysoký a má dutý pruhovaný stonek. Ukrývá v sobě fototoxické látky, jež mají na svědomí zmiňované popálení kůže. Pokud ho v lese, parku, na louce či dokonce na své zahradě objevíte, nahlašte jeho výskyt obecnímu úřadu s rozšířenou působností, správě národního parku či chráněné krajinné oblasti nebo Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky. V žádném případě se rostliny nedotýkejte! Nález je vhodné zdokumentovat pomocí zaznamenání polohy rostliny, fotografií, popisu a rozsahu výskytu.
Odstranění bolševníku
Bolševník je pro přírodu skutečnou pohromou, protože umí měnit složení květin. Do toho dokonce zasahuje poměrně dominantně. Odstranění bolševníku však není tak snadné a nelze k němu přistupovat lehkovážně. Je třeba na sobě mít oděv s dlouhým rukávem a nohavicemi, ochranné brýle a nejlépe i holínky. Jak už jsme zmiňovali, bolševník umí lidskou kůži opravdu škaredě popálit, a to i přes oblečení. Je proto více než vhodné nechat jeho odstranění na odbornících.
Prevence je důležitá
Pokud se obáváte toho, že by bolševník z lesa mohl zavítat až k vám na pozemek, dbejte na dodržování preventivních opatření. Pravidelně kontrolujte okraje pozemku, zejména u vodních toků. Rozhodně si domů nenoste neznámé rostliny z přírody, byť by se vám sebevíce líbily. A také nesdílejte podezřelé rostliny se svými sousedy či známými.
Další zakázané invazní druhy
Bolševník na seznamu invazivních druhů samozřejmě není osamocený. Zakázané je rovněž pěstování klejichy hedvábné, pajasanu žláznatého, křídlatek japonských, českých a sachalinských či netýkavky žláznaté, která se rychle šíří například podél toků. Křídlatky zase patří mezi silně agresivní druhy a jejich likvidace je velmi obtížná. Klejicha oproti tomu byla po staletí pěstována jako zahradní okrasná rostlina, dnes je ovšem nebezpečným invazivním druhem.