Takto vám tělo signalizuje, že pijete málo vody. Únava není jediný varovný signál

U dospělého jedince tvoří voda 50 až 70 % tělesné hmotnosti, u kojenců se tento poměr pohybuje v rozmezí od 75 do 80 %. Voda je v našem těle přítomná u prakticky všech důležitých procesů, od transportu živin přes regulaci tělesné teploty až po odvádění škodlivin. I přesto řada lidí pitný režim značně podceňuje, a to nejen při běžném fungování, ale také během parních letních dnů nebo při velké sportovní zátěži. 

O co jde

Dehydratací organismu se rozumí nadměrná ztráta vody a nastává v případě, kdy tělo ztratí více tekutin, než ve skutečnosti přijímá. Přitom voda je pro naše tělo naprosto klíčová, jelikož s sebou přináší minerální látky a další důležité prvky.

První příznaky dehydratace jsou přitom velmi nenápadné. Tím nejčastějším bývá pocit žízně a tmavě zbarvená moč. Mezi další projevy lze počítat sucho v ústech, lepící se rty, zácpu, suché sliznice, suchou pokožku, únavu, malátnost nebo bolest hlavy. Je-li člověk ve stavu těžké dehydratace, projevuje se u něj zmatenost, celková slabost až bezvědomí, šok či nízký krevní tlak. Dokonce si můžete jakožto dehydratovaní zadělat ještě na další zdravotní problémy v podobě infekcí močových cest, onemocnění srdce nebo vzniku ledvinových kamenů.

U dětí je riziko dehydratace daleko vyšší. , ...

Hlavní příčiny dehydratace a nejvíce ohrožené skupiny

Určitě vás v souvislosti s tímto tématem napadlo, jaká skupina obyvatel je k dehydrataci nejvíce náchylná. Všeobecně by se dalo říct, že všichni lidé, kteří málo pijí. Pokud bychom to ale chtěli více specifikovat, jedná se zejména o příslušníky starších generací. Starší lidé totiž s věkem ztrácejí pocit žízně a tím pádem je pro ně „velmi snadné“ zapomenout se napít. Ohroženy jsou rovněž malé děti a kojenci, kteří často trpí na průjmy, lidé s chronickým onemocněním způsobující častější močení a pocení (např. cystická fibróza) nebo lidé pracující v horkém prostředí/počasí.

S tím úzce souvisí také příčiny, které k dehydrataci organismu vedou. Jedná se především o dlouhý pobyt ve vysokých teplotách, průjmy, zvracení, vysoké horečky, namáhavý fyzický výkon nebo užívané léky (typickým příkladem jsou diuretika).

Jak na první pomoc

Pokud vašeho blízkého (nebo vás samotné) postihne dehydratace, je dobré mít alespoň základní povědomí o tom, co dělat. Jedná-li se o lehčí dehydrataci, zvyšte postiženému příjem tekutin. Dejte si pozor, abyste mu tekutiny podávaly po menších dávkách v pravidelných časových intervalech. Ze začátku se může jednat o vodu, později ji můžete proložit třeba naředěnou ovocnou šťávou.

Naopak naprosto nevhodné jsou nápoje s obsahem kofeinu, jelikož mají močopudné vlastnosti, sladké limonády, mléko nebo alkoholické nápoje. Těžké formy dehydratace se posléze řeší nitrožilními infuzemi.

Zdůrazňujeme, že pokud se stav postiženého nelepší, je na místě okamžitě kontaktovat lékaře a o dalším postupu se radit přímo s ním.

Láhev s vodou mějte neustále při ruce. , ...

Jak dehydrataci předcházet

Nejlepším řešením je samozřejmě dehydrataci organismu vůbec nedopustit. Tím nejdůležitějším krokem je dodržování pravidelného pitného režimu a zařazení potravin s vysokým obsahem vody, patří mezi ně například meloun nebo okurka.

Co se týče pitného režimu, vyplatí se ho důkladně sledovat a za den vypít kolem dvou litrů vody. Rozhodně tento objem nepijte najednou, ale v průběhu celého dne. Kamkoli jdete, vezměte si s sebou láhev s vodou. Pokud vás čeká velký sportovní výkon, je velké vedro nebo vás schvátila nemoc, je na místě příjem tekutin navýšit.

Dále je vhodné minimalizovat, případně se úplně vyhnout, pití sladkých nápojů s vysokým obsahem cukru, kofeinu či alkoholu.

Skrytý strašák

Dehydratace lidově řečeno „není žádná legrace“, ale opravdu závažný zdravotní problém, který na naše tělo může mít negativní vliv jak z fyzického, tak psychického hlediska. Nedostatek tekutin zvyšuje koncentraci toxinů v krvi a tím pádem oslabuje náš imunitní systém. Kromě toho se dostavuje také nesoustředěnost či ovlivnění paměti. Těžký stav dehydratace provází nemoci, jakými je například úpal nebo selhání ledvin.

U dětí a kojenců dochází k dehydrataci velice rychle, proto je důležité reagovat včas, situaci nepodcenit a při problémech se okamžitě vydat k lékaři. Dospělý jedinec by měl vyhledat odbornou pomoc tehdy, když trpí zvracením, nemožností si odskočit po dobu 12 hodin a některým z výše uvedených příznaků.