Písek místo soli: Nejlevnější způsob, jak mít chodník bezpečný bez chemie

Jedno ze základních opatření představuje odklízení sněhu a sypání chodníků. Celá řada lidí v tomto směru stále vsází na kuchyňskou sůl, což nicméně může být obrovskou chybou. Existují totiž i levnější a efektivnější posypy, které jsou zároveň méně škodlivé vůči životnímu prostředí. 

Proč byste kuchyňskou sůl neměli používat?

Kuchyňská sůl je pro sypání chodníků naprosto nevhodná, a to hned z několika důvodů. 

V první řadě je zbytečně drahá. Mnohem levněji koupíte například posypovou sůl, ale i některé jiné posypy. Je to dáno tím, že kuchyňská sůl musí splňovat přísné potravinářské normy. Při její výrobě dochází k odstraňování přebytečných minerálů a pečlivému čištění (mimo jiné k několikanásobnému praní, krystalizaci nebo odstraňování toxických nečistot a vápníku či hořčíku). Celý proces je tím pádem celkově mnohem důkladnější a komplikovanější, čímž se samozřejmě zvyšuje i nákladovost výroby. 

Další nevýhodou kuchyňské soli je, že dokáže spolehlivě fungovat pouze do teploty okolo –5 °C. Pokud tedy udeří silnější mrazy, příliš vám nepomůže.

K tomu je navíc tato sůl škodlivá vůči životnímu prostředí, což se nicméně vztahuje i na tu posypovou. 

Kuchyňské soli jsou pro posyp chodníku nejméně vhodné. , ...

Proč jsou posypové i kuchyňské soli škodlivé?

Sůl se řadí mezi sloučeniny, které se přirozeně nacházejí v běžné přírodě. Mnohé by tedy mohlo napadnout, že její použití nijak nezatěžuje životní prostředí. To však bohužel není pravda. 

Problém spočívá v tom, že relativně rychle roztává a následně se dostává do podloží. Tam se následně kumuluje ve vysokých koncentracích, které nejsou přirozené. 

S těmito vysokými dávkami soli si bohužel příroda mnohdy nedokáže poradit, což se může projevovat například znečišťováním spodních vod, ohrožením některých živočichů nebo likvidováním rostlin. Obzvláště postiženy mohou být podle odborníků stromy.

To potvrzuje například Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, který na toto téma zpracoval několik desítek odborných posudků. V nich bylo zjištěno, že mezi nejčastější příčiny chřadnutí lesů se řadil právě vliv nadměrného solení vozovek a chodníků v zimních měsících a zatékání solné břečky do porostů.

K podobnému závěru došli rovněž odborníci z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích (jen s tím rozdílem, že se věnovali vlivu posypových solí na městskou zeleň).

V neposlední řadě pak posypové i kuchyňské soli mohou škodit obuvi.

Čím sůl nahradit?

Mezi nejekologičtější a zároveň nejlevnější náhrady soli se bezesporu řadí šterk (nebo drcené kamenivo). Ten si dokáže s námrazou poměrně spolehlivě poradit tak, že se zapracuje do ledu. Tím vytvoří protiskluzovou ochranu. Menší nevýhodou je, že se může lepit na podrážky bot a následně přenášet do vnitřních prostor budov. 

Vhodnou náhradou může být štěrk. , ...

Podobně efektivní alternativou je písek, který funguje na velice podobném principu. Ve srovnání se štěrkem může poskytovat o něco menší trakci, ale na druhou stranu je méně invazivní v interiérech a pocitově příjemnější při chůzi. 

U obou těchto materiálů platí, že jsou účinné i v nižších teplotách. Jelikož fungují na principu tření, nikoliv snížení bodu tání, jejich účinnost při větších mrazech nijak výrazně neklesá. 

Nakonec se můžete setkat ještě s močovinou nebo CMA (Calcium Magnesium Acetate). Ty jsou v porovnání se solí o něco šetrnější, ale rovněž mohou ve vysokých dávkách zatěžovat životní prostředí a mají i další nevýhody.

Nejlepší volbou je tedy obyčejné drcené kamenivo, šterk nebo písek.