Vyplatí se topit peletami nebo dřevem? U starších domů může špatná volba znamenat tisíce navíc každou zimu

Mezi často zvažované varianty se přitom řadí právě klasické palivové dřevo a pelety. Obě varianty s sebou přinášejí určité výhody i nevýhody. 

Jak vypadá realita typického domu ze 70. let minulého století

U moderních novostaveb je většinou způsob vytápění vyřešen velmi dobře, ekologicky a úsporně. Obtížnější situace však mnohdy nastává u starších domů ze 70. let minulého století. Tyto stavby vznikaly v době jiných stavebních standardů. Tehdy byl kladen důraz spíše na rychlost výstavby než na úsporu provozu.

Zásadní problém zde proto často spočívá v nedostatečné nebo dokonce zcela chybějící izolaci. Výrazné tepelné ztráty mohou způsobovat netěsnící okna, původní střešní konstrukce i obvodové zdivo bez zateplení. S tím souvisí i vysokoteplotní topné systémy, které byly v těchto domech běžné. Další problém lze pak často spatřit v nevyvážené topné soustavě. Teplo se v domě rozděluje nerovnoměrně, což způsobuje, že některé místnosti jsou přetopené, jiné zůstávají chladné. 

Palivové dřevo může kvůli vlhkosti nabízet nižší výhřevnost , ...

Proč jsou pelety často považovány za zlatou střední cestu

Mezi často používané typy paliva v domech z minulého století patří plynové nebo dřevěné kotle. Alternativou ke klasickému palivovému dřevu přitom mohou být dřevěné pelety. Právě ty bývají mnohými označovány za pomyslný „zlatý střed“, jelikož na první pohled spojují výhody tradičního vytápění dřevem s vysokou mírou komfortu. Kamna bývají zpravidla vybavena šnekovou násypkou s automatickým podavačem, takže odpadá nutnost průběžného přikládání. Nádobu většinou stačí dosypat jednou za několik dní. Velkou výhodou je také cenová konkurenceschopnost dřevěných pelet. 

Na druhou stranu ale musíte řešit jejich obtížnější skladování. Na rozdíl od klasického palivového dřeva pelety nemůžete naskládat k vnější fasádě domu. Pelety totiž vznikají lisováním z vysušených pilin a pokud jsou vystaveny vlhkému prostředí, hrozí jejich znehodnocení. 

Právě minimální vlhkost však zajistí, že dřevěné pelety nabídnou větší výhřevnost. Ta se pohybuje kolem 15 až 18 MJ/kg. U dřeva, které má vlhkost kolem 40 % (a není tedy ještě stoprocentně vysušené), se může výhřevnost pohybovat pouze kolem 10 MJ/kg. 

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi topením plynem a peletami

Plynové vytápění je, co se obsluhy týče, téměř bezstarostné. Kotel totiž pracuje automaticky, nevyžaduje doplňování paliva a uživatel se o topení prakticky nestará. Oproti tomu u peletového kotle je obsluha samozřejmě o něco náročnější. Je nutné pravidelně doplňovat pelety, kontrolovat chod kotle a hlídat kvalitu paliva.

U plynového kotle nevzniká popel ani prach a údržba se obvykle omezuje na jednu roční servisní prohlídku. Peletové kotle naopak vyžadují pravidelné čištění. Čím horší kvalitu pelet použijete, tím více vznikne nečistot a tím náročnější bude údržba. Při vytápění plynem žádný pevný odpad nevzniká. 

Co se týče hluku, plynové kotle jsou zpravidla velmi tiché. Oproti tomu peletové kotle mohou být hlučnější, což může být problém v případě, že se kotelna nachází v těsné blízkosti obytného prostoru.

U domů s velkými tepelnými ztrátami dává smysl nejprve investovat do zateplení , ...

Kdy mají pelety smysl, a kdy je lepší nejdříve investovat do zateplení než měnit zdroj tepla

Používání dřevěných pelet může dávat smysl především v domech, které mají alespoň základně vyřešené tepelné ztráty. Další vhodnou situací může být dům s funkční, ale přitom dosluhující technologií, kdy je třeba zdroj tepla vyměnit. 

Naopak v domech s velkými tepelnými ztrátami může dávat smysl nejprve investovat do systému zateplení. Nový kotel v těchto případech sice může být účinnější, ale pokud teplo z domu rychle uniká, spotřeba zůstává vysoká bez ohledu na palivo. Ačkoliv se tedy může na první pohled zdát, že přechodem na jiný typ paliva ušetříte, místo očekávané úspory může už po první zimě přijít překvapení v podobě vysoké spotřeby paliva právě kvůli nedostatečnému zateplení.