Finanční úřad se zaměří na sousedské "výpomoci". Pokud jste je nezdanili, můžete mít problém
Jaro je v plném proudu a k němu patří i nejrůznější práce na zahradě a kolem domu. Někteří lidé neváhají využívat sousedské výpomoci. Lidé, kteří takto sousedům vypomáhají, se ovšem mohou dostat do problémů s finančním úřadem. Je proto třeba znát zákony a předcházet tak případným nepříjemnostem.
Občasná sousedská výpomoc ve chvíli, kdy je za peníze, problémem není. V dané situaci se totiž jedná pouze o nárazový výdělek. Něco jiného je, pokud se někdo za úplatu sousedovi o zahradu stará pravidelně (např. sekání trávy, řez stromů a keřů a další podobná údržba). Za daných podmínek se už jedná o podnikání, které je spojeno s daněním. Zákon pro tyto situace stanovuje pravidla a povinnosti, které je třeba dodržovat.
Jak zákon definuje občasnou sousedskou výpomoc
Sousedská výpomoc, jako je například úklid na zahradě nebo péče o ni, je podle zákona o daních z příjmů považována za příležitostný příjem v takovém případě, kdy je vykonávána pouze občasně a když nejde o soustavnou činnost na základě živnostenského oprávnění.
Mnohdy může být obtížné stanovit, kdy se ještě jedná o nárazovou práci – a kdy už jde o soustavnou činnost. Typickým příkladem z praxe je následující situace: Když sousedovi jednou za čas posekáte zahradu a on vám za to dá 2000 Kč, je to sousedská výpomoc / příležitostný příjem (do 50 000 Kč/rok) a neřešíte to s finančním úřadem. Pokud byste ale sekali trávu 10 sousedům v ulici každé dva týdny, už jde o podnikání.
Jak je definována soustavná činnost
Soustavná činnost je v zákoně o daních z příjmů definována jako taková činnost, u které je zřejmé, že se bude opakovat a je systematická. Nutno podotknout, že výše příjmů v takové situaci není rozhodující. Finanční úřad jednoduše takovou osobu považuje za podnikatele, a tím pádem mu ze zákona vyplývá i povinnost placení daní bez ohledu na to, jak vysoké příjmy člověk má.
Co všechno patří mezi příležitostné příjmy
Mezi příležitostné příjmy (jednorázové, nahodilé výdělky) patří například občasný pronájem movitých věcí, zemědělská výroba, činnosti v lesním a vodním hospodářství, pokud nejsou provozovány jako podnikatelská činnost, a dále také činnost a příjem včelařů (např. prodej medu spojený s chovem včel v případě, že je maximální počet včelstev do 50).
Kdy jsou příjmy osvobozeny od daně
V některých případech jsou ovšem příjmy související s pravidelnou sousedskou výpomocí osvobozeny od daně z příjmu fyzických osob. Jedná se o situaci, kdy příjmy z této činnosti nepřesáhnou v celkovém součtu 50 000 Kč za rok. Ve chvíli, kdy je tato částka překročena, daní se v celém svém rozsahu.
Jaké hrozí pokuty za nedodržení povinností
Jestliže člověk neodevzdá daňové přiznání nebo nezaplatí včas daň, pokud tuto povinnost má, hrozí mu pokuty. Konkrétně je to sankce za zpoždění s placením nebo podáním daňového přiznání později než o 5 pracovních dnů. V případě delšího zpoždění naskakují navíc ještě úroky z prodlení. Za každý den prodlení je sankce 0,05 % z vyměřené daně. Výše takového postihu pak může dosahovat maximálně 5 % z této částky. Pokud člověk nepodá daňové přiznání včas, činí sankce minimálně 500 Kč.
Jak je to s výkonem pravidelné soustavné samostatné činnosti bez oprávnění
Vyšší pokuty čekají i na ty, kteří pravidelně vykonávají soustavnou samostatnou činnost bez živnostenského oprávnění. Tam může finanční úřad uložit sankci ve výši až půl milionu korun. Jedná se totiž o nedovolené podnikání. Podnikat bez živnosti je možné pouze ve výjimečných případech stanovených zákonem (např. autoři na volné noze či profese podléhajících zvláštním předpisům). Zde totiž často platí jiné podmínky.

























































