Senioři v nájmech čelí tvrdé realitě: Práce i v důchodu, nebo přestěhování za město do lokality bez lékařů

Nezřídka se lze setkat i se situací, kdy starší lidé jednoduše nemají peníze na zaplacení nájemního bytu, ve kterém žili před odchodem do důchodu. Jakmile ukončí pracovní poměr, jejich příjem výrazně klesne, na druhou stranu náklady na bydlení zůstávají stejné nebo se dokonce dále zvyšují. Východiskem z celé situace pak může být buď stěhování, nebo přivýdělek v důchodu. 

Jaká je průměrná výše starobního důchodu

Výše důchodu každého člověka závisí na více faktorech. Podle dat Českého statistického úřadu činila v loňském roce průměrná výše plného starobního důchodu 21 175 Kč. 

Stejně tak jsou pochopitelně u každého člověka jiné měsíční náklady na živobytí. Pro představu můžeme uvažovat samostatně žijícího seniora v Praze. Celý život byl zvyklý žít v pražském nájemním bytě za 16 000 Kč měsíčně. V takovém případě by mu po pouhém zaplacení nájmu zůstalo 5 000 Kč. Z této částky by přitom ještě musel pokrýt energie, jídlo, léky, dopravu i všechny další běžné výdaje, což je bohužel nereálné. 

Vzhledem k tomu je senior z modelového příkladu nucen se na stáří přestěhovat z hlavního města pryč. Důvodem jsou právě nižší náklady na bydlení v některém z menších měst v okolí, kde však může narazit na horší dostupnost lékařů či veřejné dopravy. Další alternativou pak zůstává hledání přivýdělku v důchodu, ne každý senior však v pokročilém věku ještě zvládá pracovat. 

Někteří senioři jdou raději do domova seniorů nebo na ubytovnu

Mnozí senioři, kterým důchod nepokrývá náklady na bydlení, se rozhodují také pro další řešení. Těmi může být odchod do domova seniorů nebo bydlení na ubytovně. Takovou zkušenost popsala jedna z pražských seniorek pro iRozhlas.cz: „Nájem je vysoký, přes 15 tisíc za 31 metrů čtverečních s balkónem. Je to normální byt ve starém domě, nejsou tam ani zvonky. Už to budu asi řešit způsobem, že se budu hlásit do domova s pečovatelskou službou.“

Další žena pak popsala, že se rozhodla se z pronajatého bytu kvůli finanční tísni odstěhovat do jedné z velkých pražských ubytoven. 

Jako možné východisko volí práci v důchodu , ...

Podle jedné z analýz je na tom Česká republika ještě dobře

Z analýzy DataPulse Research, která se zabývala poměrem ročních výdajů a státních důchodů v jednotlivých zemích Evropy, vyplynulo, že Česká republika je na tom relativně dobře. 

Podle této analýzy patří Česká republika mezi pouhé čtyři sledované země, kde průměrný státní starobní důchod převyšuje odhadované průměrné výdaje lidí starších 60 let. V Česku má důchod pokrývat přibližně 118 % výdajů, tedy o 18 % více. Lépe dopadlo pouze Rumunsko (+21 %), za Českem jsou Polsko (+4 %) a Španělsko (+3 %). 

Ve většině zemí Evropy však samotná státní penze nestačí. Podle analýzy DataPulse je ve 24 ze 30 sledovaných zemí rozdíl výrazně záporný. Nejhůře ze srovnání vyšlo Chorvatsko, kde státní důchod pokrývá jen přibližně 60 % výdajů. Ve Slovinsku se jedná o 61 %, v Maďarsku o 62 %. Z toho vyplývá, že řada lidí se ve stáří výhradně na starobní důchod spolehnout nemůže. 

Výsledek samozřejmě neznamená, že by se všichni čeští senioři měli dobře. Průměr totiž zakrývá rozdílné situace, které se ve společnosti objevují. Typickým příkladem je právě nájemní bydlení ve větších městech, které žene celkové náklady výrazně výše.