Řidič kamionu ukázal svou výplatní pásku a vyvolal poprask: To je spíš ostuda než na machrování, smějí se mu lidé
Řidiči kamionů jsou naprosto bezpochyby důležitou pracovní silou. Bez nadsázky je lze označit za základní stavební kámen celé ekonomiky a moderní civilizace. Právě proto by jim měla náležet odpovídající odměna.
V současné chvíli každopádně platí, že zdaleka ne každý řidič kamionu si vydělá tolik peněz, kolik by si pravděpodobně představoval. V některých případech dokonce tito důležití pracovníci pobírají mzdu, která hraničí s minimálním stanoveným příjmem. Ačkoliv mohou za určitých okolností získat nárok na bonusy, základní mzdová složka někdy nepřesahuje ani 25 000 korun. Právě tato problematika se nedávno stala předmětem intenzivních diskuzí.
Řidič se pochlubil svou výplatní páskou: „Řídíš za minimální mzdu,“ vyslechl si
Facebookový účet Portál řidiče, který se dlouhodobě zabývá dopravou, zveřejnil 27. května příspěvek o mzdě řidičů mezinárodní kamionové dopravy.
„Že si řidič MKD nemůže vydělat 50 tisíc hrubého? Pod naším včerejším příspěvkem, kde jsme se vás ptali, zda věříte nabídkám, ve kterých zaměstnavatelé slibují řidičům 50–60 tisíc hrubé mzdy, se rozjela bohatá diskuze. Přesvědčíme vás o opaku! Jeden z řidičů nám chtěl ukázat, že takové částky jsou opravdu reálné, a tak nám svou výplatní pásku rovnou poslal na mail! A my se o ni nyní dělíme s vámi,“ stojí v příspěvku.
Ačkoliv měl tento příspěvek vyznít pozitivně směrem k výši pobírané mzdy, většina komentujících zastávala opačný názor.
„Takže vlastně řídí kamion za minimální mzdu,“ zareagoval například jeden z uživatelů.
„Nádhera, mzda 22 500 Kč. Tak to je o 100 Kč víc, než je minimální mzda. Bravo. Je se čím chlubit,“ napsal Aleš Chmel, jehož komentář stihl nasbírat již více než 300 pozitivních reakcí.
Proč bonus není možné počítat jako stěžejní součást mzdy?
Mnozí komentující potom poukázali na skutečnost, že bonusy nelze označit za pevnou součást mzdy. Ve většině případů jsou totiž nenárokové – je tedy pouze na zaměstnavateli, jestli je uzná, či nikoli. To zpravidla závisí na splnění rozličných podmínek, což ovšem nesplňuje hlavní podstatu mzdy.
„Pokud se jeho šéf rozhodne a nedá mu prémie, tak má minimální mzdu,“ upozornil Zdeněk Hřebíček.
Problematický je rovněž fakt, že pokud by dotyčný žádal o hypotéku, banky zpravidla nijak nepřihlížejí k mimořádným prémiím. Dbají totiž na předvídatelnost a udržitelnost příjmu, která samozřejmě rozhoduje o schopnosti splácení v dlouhodobém horizontu. Rozhodující je tím pádem především základní mzda, která v tomto případě činí pouze 22 500 korun.
„Na mimořádné prémie žádná banka hypotéku nedá. Navíc na té pásce mohou jeden měsíc být, ale druhý měsíc už ne,“ přidal svůj komentář jeden z uživatelů.
Cestovné a stravné nemají s odměnou prakticky nic společného
Ještě výraznější problém se týká nezdanitelných náhrad, což je kategorie, do které spadá například cestovné nebo stravné.
Podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) se mzdou rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.
Za mzdu se naopak nepovažují další plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady nebo odměna za pracovní pohotovost.
To může v budoucnu znamenat problém mimo jiné při vyměřování výše důchodu. Ten se vypočítává z hrubé mzdy, nikoli například právě z nezdanitelných náhrad, jako jsou některé příspěvky, cestovné nebo stravné.
„Primární je základ, z něj se vypočítává všechno,“ podělil se o svůj postřeh Aleš Cícha.
Zde je však nutno podotknout, že český důchodový systém bere v potaz vždy takové příjmy, ze kterých bylo odvedeno sociální pojištění. Pravidelné příplatky, přesčasy nebo některé bonusy se tedy mohou do výpočtu důchodu promítnout. Jde zejména o náhrady, které nemají na výši starobního důchodu vliv.
„Pokud chceme opravdu porovnávat platy, měli bychom porovnávat základní časový fond, bez příplatků. Příplatky za noci, víkendy a svátky se počítají do sociálního pojištění. Ale třeba diety ne. Takže až se pán bude divit, proč má nízký důchod, když vydělával 56k měsíčně, tak podle SSZ nevydělával,“ napsal Martin Březina.
V každém případě platí, že mnohé instituce se zajímají zejména o základní (stabilní) složku mzdy.





Sledovat v Google Zprávách




















































