Pokud váš partner podniká, dejte si pozor na vdovský důchod. Jeho výše vás může velmi nepříjemně překvapit
Smrt partnera nebo partnerky přináší kromě citové rány i finanční nejistotu. Řada lidí předpokládá, že stát tuto situaci částečně vyřeší alespoň vdovským důchodem. Jenže jeho výše nezávisí na tom, jak dobře firma nebo živnost vydělávala, ale na něčem úplně jiném. Živnostníci s tím většinou počítají, překvapeni mohou být ale i jednatelé firem, kteří si mysleli, že se jich to netýká.
Jak se vdovský důchod počítá
Vdovský a vdovecký důchod se v roce 2026 skládá ze dvou částí. První je základní výměra 4 900 Kč a ta je stejná pro všechny důchody bez ohledu na to, kolik kdo vydělával. Druhou částí je procentní výměra. Ta odpovídá polovině procentní výměry důchodu, na kterou by měl zemřelý partner nárok, kdyby v tu chvíli odcházel do starobního důchodu.
Od ledna 2026 navíc platí, že tato výměra nesmí klesnout pod 2 450 Kč. Nejnižší možný vyplácený vdovský nebo vdovecký důchod tak bývá 7 350 Kč měsíčně. Ten se jako ostatní důchody každý rok mění a je třeba si hlídat valorizaci.
Vdovský důchod se většinou vyplácí jeden rok od úmrtí, pro pokračování výplaty je pak nutné splnit další podmínky, například při péči o nezaopatřené dítě, invaliditě třetího stupně nebo po dosažení stanoveného věku. Nárok na první rok přitom vůbec nezávisí na věku pozůstalého. Rozhoduje jen to, jestli zemřelý partner splnil potřebnou dobu pojištění, případně jestli už sám pobíral důchod nebo zemřel při pracovním úrazu. A tato podmínka je pro OSVČ a majitele firem klíčová.
Proč má OSVČ nízký vdovský důchod
Řada živnostníků odvádí sociální pojištění z relativně nízkého vyměřovacího základu. Ten se totiž neodvíjí od obratu, ale od daňového základu (zisku), tedy od příjmů po odečtení daňově uznatelných výdajů. Pokud OSVČ dlouhodobě odvádí pojistné z nízkého vyměřovacího základu, projeví se to zpravidla nižším starobním důchodem, a tím i nižším vdovským či vdoveckým důchodem.
Od července 2026 činí minimální vyměřovací základ OSVČ 35 % průměrné mzdy, což znamená měsíční zálohu 5 005 Kč. OSVČ tuto zálohu musí platit i v měsících, kdy nevydělává nic nebo je ve ztrátě. Výjimku mají někteří nově začínající OSVČ nebo OSVČ vykonávající vedlejší činnost.
Tahle povinnost platí po celou dobu podnikání, do výpočtu důchodu se totiž počítají příjmy dosažené už od roku 1986. Právě proto se roky s minimální zálohou mohou projevit na konečné částce: vdovský důchod pak bývá mnohem nižší, než se očekává.
To ukazuje případ ze serveru Finance.cz: živnostníkovi se 44 lety pojištění byl přiznán starobní důchod 15 971 Kč, z toho je 4 900 Kč základ a 11 071 Kč procentní výměra. Vdovský důchod se tedy vypočítá na 10 436 Kč. Průměrný vdovský důchod přitom činí 13 769 Kč. Pozůstalá tak dostává o zhruba 3 300 Kč méně.
Majitelé firem mají odlišná pravidla
Jednatelé a společníci s. r. o. jsou z pohledu sociálního zabezpečení řazeni mezi zaměstnance. Jejich odměna proto podléhá sociálnímu i zdravotnímu pojištění stejně jako běžná mzda, ale jen v měsících, kdy odměna dosáhne takzvaného rozhodného příjmu: hranice, pod kterou se pojistné vůbec neplatí.
Tato hranice je v roce 2026 4 500 Kč měsíčně. Je-li sjednaný příjem nižší nebo není sjednán vůbec (kvůli snížení měsíčních odvodů), jde o zaměstnání malého rozsahu. Účast na pojištění vznikne jen v měsíci, kdy skutečně zúčtovaný příjem této hranice dosáhne. Pokud ale jednatel dostává pravidelně méně, firma za něj neodvádí pojistné na sociální pojištění a základ pro případný vdovský důchod nevzniká. To je rozdíl mezi OSVČ a majitelem: OSVČ podléhá minimálním odvodům na sociální pojištění (pokud jde o hlavní činnost), zatímco jednatel s nízkou nebo žádnou odměnou nemusí být důchodově pojištěn.
Co to znamená pro vdovský důchod
Pokud si jednatel s. r. o. nechává kvůli nižším odvodům vyplácet odměnu 4 000 Kč měsíčně, tedy pod hranicí 4 500 Kč, nepočítá se mu za tyto měsíce žádná doba pojištění. Při dlouhodobém neplacení může zemřelému chybět potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod. Čím déle toto období bez odvodů trvá, tím nižší bude nakonec i případný vdovský důchod po zemřelém.
Co se s tím dá dělat
Než se rozhodnete cokoliv měnit, zkontrolujte si, kolik let pojištění máte evidováno. Pokud vyjde najevo, že nemáte povinnou účast na důchodovém pojištění nebo si chcete zajistit vyšší budoucí důchod, můžete se přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění. Pojistné činí 28 % z vámi zvoleného vyměřovacího základu. Čím vyšší základ si zvolíte, tím více měsíčně zaplatíte, ale tím vyšší bude i váš budoucí důchod. Nikdo tyto kroky neřeší rád, a proto je to téma, na které se snadno zapomíná. Je ale lepší ho probrat s partnerem včas.





Sledovat v Google Zprávách















































