Prodáváte věci na Vinted nebo Bazoši? Finanční úřad bazary pravidelně kontroluje a chce vidět daňová přiznání
Prodej starého oblečení, knih nebo elektroniky je pro většinu lidí přirozenou součástí jejich života. Ale někteří tráví v aplikacích na uskutečnění prodeje z druhé druky víc času, než je běžné. A pokud své příjmy z uskutečněných transakcí nedaní, mohou si zadělávat na problém. Dříve nebo později si na ně totiž může posvítit finanční správa.
Sledovat v Google Zprávách
Samozřejmě je rozdíl, pokud někdo jednou za čas „otočí“ třeba na Vinted několik kousků oblečení, nebo si na platformě peníze vydělává pravidelně. Mnoho lidí si myslí, že je pro úřady stěžejní překročení určitého limitu. A když prodáváte v objemu, který ho překračuje, musíte začít platit daně.
Kdo musí příjmy z on-line prodejů danit?
Realita je ale jiná. Nezáleží na tom, kolik kusů člověk přes bazarové platformy prodá. Když však nakoupí věci s konkrétním plánem jejich dalšího prodeje, může tím podle Finanční správy naplňovat znaky podnikání, které pak podléhá zdanění. Rozlišuje se totiž takzvaný příležitostný prodej a soustavná výdělečná činnost. A pokud se někdo věnuje tomu druhému, Finanční správa si o takovém podnikání může chtít vyžádat detailnější informace.
Pokud si však pouze chcete přivydělat nějakou tu korunu prodejem svých osobních použitých věcí, žádných postihů ani kontrol se bát nemusíte. Takový prodej je totiž od daně osvobozený a do daňového přiznání se příjmy z něj uvádět také nemusí.
Vytřídit oblečení po dětech a prodat ho on-line je z pohledu zákona bez daňové povinnosti.
, ...
Evropské pravidlo usnadnilo kontroly
Od 1. 1. 2023 navíc přibyla novinka v podobě mezinárodní evropské regulace DAC7, na kterou se na svých webových stránkách odvolává třeba i Vinted. Tato směrnice totiž podobným digitálním platformám nařizuje oznamovací povinnost. Platformy tak musí předávat informace o prodejích kontrolním úřadům, respektive správcům daně.
Finanční úřad má tak v současnosti mnohem lepší přehled o transakcích, které se na digitálních platformách uskutečňují, než kdy dřív. Za neoprávněné podnikání přitom hrozí sankce až do výše 500 tisíc korun.
Zásadní limit přece jen existuje
Zákon o daních z příjmů doopravdy jistou hranici stanovuje. Jedná se však o limit příjmů, jehož dosažení fyzickou osobu vyzývá k tomu, aby podala daňové přiznání. Pro většinu lidí pak platí, že daňové přiznání musí podat, pokud jejich roční příjmy přesáhly 50 tisíc korun. Pokud jde však o zaměstnance, kteří mají zároveň vedlejší příjem jako osoby samostatně výdělečně činné, snižuje se tento limit už na 20 tisíc korun.
Nakupování oblečení nebo jiných předmětů za účelem dalšího prodeje už vykazuje znaky podnikání.
, ...
A právě tady dochází k častému omylu. Lidé si tento limit mylně vykládají. Myslí si, že pokud například neprovedou na on-line platformě prodeje nad 50 tisíc, žádné podnikatelské povinnosti se jich netýkají. Rozhoduje ale vždy záměr, na jehož základě může Finanční správa vyhodnotit, že se o podnikání jedná. I když tedy nevznikne povinnost podat daňové přiznání, úřady mohou posuzovat samotný charakter činnosti nezávisle na dosažených částkách.
Na Vinted se pak setkáte ještě s existencí dalších limitů, které mohou celou situaci zamotávávat ještě o něco víc. Když jsou totiž naplněny určité podmínky, uživatel pak musí na výzvu aplikace vyplnit speciální DAC7 formulář. Samotným vyplněním tohoto hlášení ale rozhodná povinnost platit daně nevzniká. Jedná se však o ohlášení informací kontrolním úřadům, které se o jednotlivé prodejce mohou začít na základě zjištění zajímat.
Součástí formuláře jsou již předvyplněné údaje o utržených částkách a jejich převodech na konkrétní účet. Uživatel pak musí doplnit většinou své daňové nebo rodné číslo. A co musí uživatel udělat, aby mu aplikace výzvu k vyplnění formuláře zaslala? Stačí, když v průběhu kalendářního roku dokončí alespoň 30 prodejů nebo prodá předměty v hodnotě nad 2 tisíce eur, což zhruba odpovídá zmíněné 50tisícové hranici pro podání daňového přiznání.
