„U rodičů mi nic nechybí a můžu si utrácet, za co chci.“ Mladí přiznávají, že si díky životu u rodičů žijí nad poměry
Aktuální bytová krize dopadá především na mladé. Podle některých průzkumů jich více než třetina nedosáhne na své ideální bydlení. Část z nich proto zůstává déle bydlet u rodičů. Vedle vysokých cen nemovitostí a nájmů někteří jako důvod uvádějí také pohodlí nebo možnost odložit osamostatnění.
Sledovat v Google Zprávách
Výsledky průzkumu společnosti Ipsos pro Českou spořitelnu a Evropu v datech říkají, že nedostupné bydlení stresuje dvě třetiny Čechů ve věku 18 až 29 let. Více než polovinu mladých to navíc odrazuje od toho, aby založili rodinu. I proto někteří z nich zůstávají u rodičů v takzvaném „mamahotelu“. Roli ale může hrát i pohodlí, stejně jako možnost ušetřit více peněz a utrácet za to, za co chtějí.
Když bydlení u rodičů šetří peněženku
Podle předloňských dat Eurostatu žije u rodičů 46 procent mladých Čechů ve věku 18 až 34 let. Současná generace Z se přitom průměrně osamostatňuje ve věku 25,8 roku. Ačkoli se to může zdát jako poměrně vysoký věk, ve skutečnosti se dnešní mladí osamostatňují zhruba o rok dříve než jejich rodiče. Třeba v sousedním Slovensku je přitom tento průměr o více než 5 let vyšší – 30,9 roku. A průměr EU je 26,2 roku.
Průměrný věk osamostatňování v roce 2024
, ...
Zůstat u rodičů je někdy nutností. Někteří mladí ovšem přiznávají, že si díky takovému bydlení žijí pohodlněji. V „mamahotelech“ tak bydlí mnohem déle, než by museli. A to se setkává s kritikou. „To je ta dnešní výchova. Maminka pro syna vaří, pere, vychystává, kolikrát objednává i k doktorovi atd. Pak mají vyrůst z kluků chlapi,“ uvádí jeden z diskutujících na webu eMimino. Další však takový názor nesdílejí. „Za mě to bude v dnešní době čím dál častější, není na tom vůbec nic špatného,“ naráží názor z Redditu na aktuální bytovou krizi.
Drahé a nedostupné bydlení
Bytová krize patří v Česku k největším ekonomickým a sociálním problémům současnosti. Bydlení je drahé. Například cena bytů v Praze je na stejné úrovni jako v Helsinkách. Jenže zatímco v hlavním městě Česka je na pořízení bytu o velikosti 70 m2 potřeba zhruba 16 ročních mezd, ve finské metropoli jich postačuje cca 9. Prahu nyní čeká největší bytová výstavba za poslední roky. Aktuálně se však není čemu divit, že mnozí mladí bydlí u rodičů.
Ti, kteří tento krok kritizují, by si měli by uvědomit, že dnešní mladí lidé na tom jsou o dost hůře oproti generaci, která měla snazší cestu k vlastnímu bydlení. Kdo nemá finanční podporu rodiny nebo nezdědí nemovitost, mívá cestu k vlastnímu bydlení výrazně složitější. V tomto ohledu je dnes situace horší než ještě před 10 lety. Řešením může být pochopitelně nájem, ale ten je v Česku dlouhodobě výrazně stigmatizován.
Bydlení u rodičů může být pozitivní pro obě strany
, ...
Nájem jako symbol neúspěchu
„Bydlení v nájmu u nás představuje určité stigma. Normou je, že člověk má k vlastnímu bydlení směřovat jako k jakési životní metě a určuje tak, koho považujeme za úspěšného a koho ne. Ostatně, podle našich výzkumů si jen velmi málo Čechů asociuje nájem se slovem ‚domov‘. Forma bydlení se pak propisuje i do sociálních nerovností. Vlastnictví bydlení je tak hlavní složkou majetku českých domácností,“ vysvětluje Martin Lux ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Ve skutečnosti je však podle odborníků často výhodnější si byt pronajmout a své úspory využít jinak a nebrat si vysoký úvěr. Vhodnou strategií navíc může být i zůstat déle u rodičů, jde-li pochopitelně o vzájemnou dohodu. Tenhle krok tak mnohdy bývá ekonomicky racionální strategií spíše než touhou po „mamahotelu“ a pohodlí. Zvlášť, když na tom podle dat nejsou Češi s odchodem z domova zase tak špatně. Vláda například chystá zvýhodnění v hypotékách pro mladé.
