Kvíz: Víte, co se skrývá za těmito českými nářečími? Pouze opravdoví Češi znají všechny odpovědi
Jazyk není jen prostředek dorozumění. Je to zrcadlo naší identity, odraz místa, kde jsme vyrostli, a v mnoha případech i toho, kam patříme. A právě nářečí jsou tím nejbarevnějším dokladem jazykové rozmanitosti.
Čeština v sobě ukrývá celou síť jemných odlišností, která je výsledkem stovek let vývoje a regionální izolace. Dříve byla nářečí natolik silná, že lidé z opačných konců naší země měli problém si rozumět. Dnes už jsou rozdíly menší, nicméně v některých oblastech se stále objevuje mnoho nářečních pojmů, které jsou pro zdejší mluvu specifické.
Nejrozmanitější jsou nářečí na Moravě a ve Slezsku.
, ...
Když každá vesnice mluvila jinak
Nářečí tu byla vždy. Už ve středověku byla podoba mluvené češtiny různá a lišila se jak podle oblasti, tak podle sociálních vrstev. Nářečí vznikala především proto, že lidé byli dříve více izolovaní, usazení na jednom místě, méně cestovali a jednotlivé regiony tak díky tomu získaly specifické jazykové rysy.
Podle tohoto vývoje dnes dělíme česká nářečí do několika základních skupin:
-
Česká nářeční skupina (je základem pro dnešní obecnou češtinu)
-
Středomoravská nářeční skupina (specifický dialekt na Hané)
-
Východomoravská nářeční skupina (s prvky slovenského jazyka, na Valašsku a Slovácku)
-
Slezská nářeční skupina (například velmi známé ostravské nářečí)
Zatímco na Moravě a ve Slezsku bývají nářečí často výraznější (např. hanácké, lašské, valašské), v Čechách byly rozdíly spíše menší. Mnoho z těchto variant se stalo předmětem výzkumu v průběhu 20. století a vznikl i český jazykový atlas, který zaznamenal mluvu z více než 400 lokalit. Zajímavé je, že ještě v první polovině 20. století bylo běžné, že člověk z jedné vsi mohl mít problém rozumět sousedovi z vedlejšího kraje. Nářečí bylo zkrátka přirozenou součástí každodenního života nejen na vesnicích, ale i ve městech. Dnes už jsou rozdíly spíše zanedbatelné.
Jazykový kříženec, který ovládl Čechy
Co se ale stalo, že dnes většina lidí mluví podobně, bez ohledu na to, jestli jsou z Kolína, Plzně nebo Hradce Králové? Odpovědí je obecná čeština.
Obecná čeština není nářečí v pravém slova smyslu. Je to interdialekt, tedy jakýsi jazykový kompromis mezi spisovnou češtinou a regionální mluvou, který se během 20. století šířil především z Prahy do zbytku Čech. Je typická slovy jako „mladej“, „pěknýho“, „řeknu ti to zejtra“. Tedy výrazy, které jsou běžné v hovorové řeči, ale nejsou spisovné.
Média, školství, ale i stěhování obyvatelstva způsobily, že obecná čeština začala převažovat nad tradičními nářečími. Dnes ji uslyšíme prakticky všude, ať už v televizi, ve školách, v rozhlase, na úřadech, ale i běžně mezi lidmi. Zároveň to ale neznamená, že nářečí zanikla úplně. Mnohá přetrvávají v určité formě, často ve slovní zásobě nebo způsobu výslovnosti.
Nářečí dnes vytlačuje obecná čeština.
, ...
Mizející relikt nebo kulturní poklad?
I když klasická nářečí postupně mizí, dialektologové a jazykovědci bijí na poplach. Poslední ucelené výzkumy probíhaly v 60. a 70. letech 20. století a od té doby se mnoho změnilo. Nejen kvůli internetu a televizi, ale i kvůli tomu, že se vytrácí mezigenerační předávání. Mladí lidé často nářečí ani neznají, a pokud ano, vnímají je spíš jako něco „zastaralého“.
Přitom nářečí mají obrovskou kulturní a identitární hodnotu. Nejde jen o to, jak se co říká, ale o celkový způsob, jak jazyk formuje vnímání světa. A i když nářečí v tradiční podobě pomalu mizí, vznikají nové jazykové vrstvy. Slang mládeže, digitální mluva nebo městské žargony mají sice jinou podobu, ale naplňují podobnou funkci: dávají lidem jazyk, kterým se odlišují a vyjadřují příslušnost ke skupině.
Kvíz: Jak se vyznáte v českých nářečích?
1.Co je to „zhlavec“?
A) pohlavek
B) polštář
C) druh rostliny
2. Co je to „hokna“?
A) velké okno
B) výkřik
C) práce
3. Co je to „húra“?
A) půda (prostor pod střechou v domě)
B) vysoká hora
C) teplota
4. Co je to „dynko“ nebo „dénko“?
A) snídaně
B) ráno
C) prkénko do kuchyně
5. Co znamená „čupnout si“?
A) někoho při něčem nachytat
B) dřepnout si
C) přičichnout si k něčemu
6. Kdo jsou „havrlanti“?
A) děti
B) ptáci
C) lidé s pochybnou minulostí
7. Co je to „měchačka“?
A) žena z města
B) vařečka
C) velká taška
8. Co znamená slovo „šajzka“?
A) halenka
B) spíž na uskladnění potravin
C) podprsenka
9. Co je to „pangejt“?
A) silniční příkop
B) velká brána
C) cesta
10. Co je „brutvan“?
A) břitva na holení
B) silný muž
C) pekáč
Správné odpovědi: 1B, 2C, 3A, 4C, 5B, 6A, 7B, 8C, 9A, 10C
