Meteorologové varují: Takhle divokou zimu jsme tu neměli 15 let: Sníh je jen začátek. To hlavní nás teprve čeká

Měsíc, který se dřív považoval už spíše za předzvěst jara, by se tentokrát mohl stát synonymem arktického návratu zimy v její nejtvrdší podobě.

Čekají nás rekordní teploty?

Meteorologové z ECMWF, NASA i Českého hydrometeorolo­gického ústavu sledují vývoj polárního víru, který se od konce ledna začíná rozpadat nad severní polokoulí. To znamená jediné – studený arktický vzduch, který jinak zůstává „zamčený“ na severu, má volnou cestu do Evropy. A to je podle meteorologů přesně situace, která v minulosti přinesla takzvané zvraty počasí: náhlé ochlazení, sněhové bouře i teplotní propady hluboko pod −20 °C.

Zatímco minulá zima byla podle dat ČHMÚ pátá nejsušší a teplejší než dlouhodobý průměr (na stanici Jizerka bylo naměřeno minimum −30,8 °C, ale jinak panovaly spíš nadnormální teploty), aktuální výhled slibuje opačný extrém. Odborníci z portálu Meteocentrum upozorňují, že „modely ECMWF i CFS naznačují možnost silného ochlazení kolem poloviny února 2026, a to navzdory dosavadnímu mírnému průběhu zimy“. Podle nich se kombinují dva jevy, které dříve prakticky nikdy neprobíhaly současně – narušení cirkulace polárního víru a přechodná fáze známé klimatické anomálie La Niña.

Bude zima, bude mráz!

Ačkoliv se letošní prosinec zatím nese v duchu vidiny dešťových přeháněk a mokrého sněhu, meteorologové varují, že zdání klame. Půda je totiž podle dat Českého hydrometeorolo­gického ústavu „nasáklá vlhkostí nad normálem“, což je situace, která může při poklesu teplot způsobit zmrzlé vrstvy a námrazové desky. První mrazy s hodnotami −5 až −8 ­°C čekají republiku už koncem ledna, ale podle expertů z Treking.cz má být právě únor tím klíčovým testem odolnosti. Dlouhodobé modely naznačují, že první dekáda měsíce bude poměrně mírná, s teplotami kolem 0 °C, ale ve druhé má přijít zlom: Noční minima by mohla klesnout až k −15 °C a místy, hlavně na severu země, dokonce k −25 °C.

Přezujte zavčasu... , Shutterstock...

Zajímavé přitom je, že únor 2025 už ukázal, čeho je české podnebí schopno – tehdy Jizerka hlásila právě rekordních −30,8 °­C. Pokud by se podobný vzorec opakoval, jde o potvrzení jasného trendu, kdy zimy sice začínají později, ale jejich vrchol přichází stále razantněji a až na konci sezóny. Meteorologové mluví o „přesunu zimního maxima“, kdy díky změnám proudění zůstává střední Evropa dlouho v mírném oceánském režimu, ale v únoru ji zaplavuje kontinentální masa ledového vzduchu ze Sibiře.

Pro obyčejného člověka to znamená jediné – příroda nás může překvapit i ve chvíli, kdy už se těšíme na jaro. A právě takové zvraty letošní zimu odlišují od všech běžných let. La Niña, o které meteorologové mluví jako o klíčovém faktoru, oslabuje tichomořské proudění a ovlivňuje i slábnoucí jet stream. Když se tato „neviditelná elipsa“ v horních vrstvách atmosféry roztrhne, přichází chaos: Vítr, který běžně drží mrazivý vzduch u polárního kruhu, se zpomalí, studený vzduch se vylije do Evropy – a teploty během pár dnů padají i o dvacet stupňů.

Jak se to projeví v praxi?

Meteorologové varují hlavně před kombinací silného větru a falzifikovaných mrazů – takových, kdy teplota devět stupňů pod nulou působí jako −20 °C. Větší obavy než samotný mráz však vzbuzují dlouhotrvající sněhové epizody. Modely naznačují, že krátce po ochlazení by měly následovat srážky nadprůměrné, s možností tvorby ledových krust a námraz na elektrickém vedení. Na horách to může paradoxně znamenat „ideální“ podmínky pro sníh, zatímco ve městech hrozí kolaps MHD a výrazný nárůst nehod.

Ladovská zima je stále ve hře. , Shutterstock...

ČHMÚ vydal mapy odchylek, které varují před dalším specifikem této zimy – rozpadem klasických zimních cyklů. Na území Česka se očekává největší teplotní kontrast posledních patnácti let: zatímco jih a jihozápad republiky mohou mít dlouhodobě teploty o 3 °C vyšší, severní a horské oblasti čekají hluboké mrazy a extrémní kolísání vlhkosti.