EU utahuje šrouby: Oblíbený způsob vytápění čeká postupný konec. Provoz se výrazně prodraží

Je zřejmé, že Evropská unie chce postupem času upřednostňovat řešení, která jsou ekologická a dlouhodobě udržitelná. Zaváděné změny se tak dotýkají různých skupin osob. Směrnice EPBD přitom stanovuje podmínky, které se budou zavádět v následujících letech.

Co je směrnice EPBD

Pod zkratkou EPBD se skrývá označení Energy Performance of Buildings Directive, přičemž se jedná o evropskou směrnici o energetické náročnosti budov. Jejím hlavním cílem je odstranit používání zařízení poháněných plynem a jinými fosilními palivy, jelikož to není kompatibilní s dlouhodobými klimatickými cíli Evropské unie.

Směrnice stanovuje, že od roku 2026 budou muset všechny novostavby veřejných budov splňovat požadavek nulových emisí. Od roku 2028 by toto pravidlo mělo platit i pro další novostavby a od roku 2030 se podmínky dotknou také staveb, které již stojí. 

Cílem této směrnice je tedy snížení emisí, které budovy svým provozem, ale také během výstavby vytvářejí. Tímto způsobem chce Evropská unie docílit, aby členské státy v roce 2050 dosáhly bezemisního fondu budov.

Opatření se dotknou domácností využívající k vytápění plyn , ...

Systém emisních povolenek ETS2

Důležitou roli v problematice hraje také systém emisních povolenek ETS2, který u nás měl začít platit již od roku 2027. Nakonec ale byla jeho účinnost odložena na rok 2028. Cílem tohoto systému je začít postupně omezovat topné zdroje na fosilní paliva. Zároveň by měl majitele domácností motivovat k tomu, aby se rozhodli přejít na čistší zdroje energie, jako jsou například tepelná čerpadla. 

Tato plánovaná opatření se tak pochopitelně dotknou domácností, které využívají kotle na plyn nebo uhlí. Do tarifů za dodávku energií se promítnou také náklady za emisní povolenky. Přesná částka, o kolik se provoz těchto způsobů vytápění prodraží, samozřejmě závisí na více faktorech. Do hry totiž vstupuje jak typ vytápění, tak i spotřeba energie a aktuální tržní cena povolenek.

Podle prvních odhadů by si průměrná domácnost využívající zemní plyn k vytápění, vaření a ohřevu teplé vody mohla připlatit stovky až tisíce korun ročně. Pro představu můžeme uvažovat spotřebu plynu zhruba 10–25 MWh. Spálení 10 MWh zemního plynu vygeneruje přibližně 1,8 tuny CO2. Pokud by cena povolenky činila zhruba 57 eur za tunu CO2, v roce 2027 by mohl nárůst činit zhruba 10–20 % z ceny plynu. Evropská unie i Česká republika zároveň zvažují, že by byly ceny emisních povolenek pro domácnosti zastropovány limitem 45 eur za tunu CO2. 

Ceny emisních povolenek se pak budou pravděpodobně postupem času zvyšovat. Některé analýzy dokonce naznačují, že by jejich cena do roku 2030 mohla přesáhnout částku 200 eur za tunu CO2. 

Vhodnější variantou může být například tepelné čerpadlo , ...

Jaké způsoby vytápění tedy mohou dávat ekologický a finanční smysl

Vzhledem k plánům Evropské unie se může vyplatit věnovat pozornost volbě způsobu vytápění a případně včas přejít na ekologičtější a finančně méně nákladné řešení. Podle odborníků se jako nejefektivnější a dlouhodobě nejvýhodnější řešení po zavedení ETS2 jeví tepelná čerpadla. Jejich provoz není zatížen emisními povolenkami a většinu energie získávají z okolního prostředí (v závislosti na konkrétním typu se může jednat o vzduch, zemi, či vodu). 

Za ekologické a CO2 neutrální jsou považovány také kotle na dřevo, štěpku a pelety, tedy biomasu. Ani na ně se opatření ETS2 nevztahuje. Kromě toho lze samozřejmě jednotlivé topné a energetické systémy kombinovat. To znamená, že si například můžete pořídit tepelné čerpadlo s fotovoltaickou elektrárnou, přičemž vlastní výroba elektřiny ze slunce snižuje závislost na dodavatelích a jejich cenách.