Česko zakáže klecové chovy slepic dřív než většina Evropy. Cena vajec má dramaticky vystřelit
Klecové chovy slepic musejí v Česku zmizet do konce roku. Pro mnohé drůbežárny to znamená vysoké investice do halových či volných výběhů, ve kterých budou mít slepice více volného pohybu. Ne všechny firmy si to ale mohou dovolit, a ne všechny to stihnou.
O zrušení klecových chovů se v Evropské unii diskutuje už řadu let, a zdaleka to nejsou jen aktivisté za práva zvířat, kteří k němu podněcují. Smutný život slepic ve stísněných klecích vyvolává emoce u široké veřejnosti a petici iniciativy Konec doby klecové podepsalo 1,4 milionu Evropanů. Řada lidí v průzkumech navíc tvrdí, že si raději koupí dražší vejce od šťastné slepice než to laciné z klece. Realita ale může být nakonec o dost složitější.
Členské země couvají
Zákaz klecového chovu drůbeže v České republice od roku 2027 schválila minulá vláda Andreje Babiše už před šesti lety. Trochu tím předběhla dobu, přestože se tehdy předpokládalo, že s obdobnou legislativou brzy přijde i Brusel a vztáhne ji na všechny země Evropské unie. Europoslanci ale do dnešních dnů žádný konkrétní návrh na zrušení klecí nevypracovali, natož aby ho schválili. Ochránci zvířat je dokonce podezírají, že se tématu vyhýbají záměrně.
Diskuzi o slepicích údajně přerušila válka na Ukrajině, která přinesla obavy z potravinové krize. Přestavba klecových drůbežáren na podlahové výběhy je finančně nákladná a projevila by se zvýšením ceny vajec. Evropským chovatelům by pak snadno konkurovala levná vajíčka z nečlenských států, kde klecové chovy nikdo nezakazuje. A to v nepředvídatelném období války není z ekonomického hlediska zrovna bezpečné.
Ve finále tak zatím klecový chov zakázalo jen Rakousko, Německo a Lucembursko a nyní také Česká republika. Na jedné straně si můžeme gratulovat, že jsme se přidali k vyspělým státům a učinili krok ke zlepšení kvality života drůbeže. Co to ale bude znamenat pro české chovatele a zákazníky?
Drůbežárny nestíhají stavět
Zatímco necelá polovina českých chovatelů od klecových chovů už upustila, ti zbylí staví nové haly na poslední chvíli. Záležitost to není levná, hala s příslušnou technologií pro 50 tisíc slepic stojí zhruba 55 milionů korun. Stát na přestavbu sice přispívá dotacemi, ty ale celkové náklady pokryjí jen částečně. A vstup zákona v platnost se kvapem blíží.
„Ne všichni přestavbu stihnou. Odhadujeme, že asi 15 % chovatelů skončí,“ uvedl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Nový typ provozu bude podle něj dražší i na provoz. „Volné chovy jsou náročnější na energii, obsluhu i krmení, takže jejich produkce je dražší, odhadem o 10 až 15 %,“ vysvětlil Mlázovský.
Podlahové chovy drůběže mají ještě jednu nevýhodu, o které se moc nemluví. Když některá ze slepic onemocní, veterinář si jí všimne snadněji v omezeném prostoru klece než ve výběhu, kde pobíhá větší množství nosnic najednou. Na druhé straně se ale slepicím zlepší kvalita života. Budou moci běhat i vzlétnout, hřadovat a vejce snášet přirozeným způsobem do hnízd.
Kolik zaplatíme za jedno vajíčko?
Pro zákazníky je klíčová otázka, o kolik se ve výsledku zvýší cena vajec v obchodech. Agrární analytik Petr Havel předběžně odhadl, že by se spotřebitelská cena jednoho vajíčka mohla vyšplhat na 5 až 6 korun. Zatím ale není jisté, jak s cenami zamává mezinárodní trh. Vejce z české produkce totiž budou znevýhodněna dovozem levnějších klecových vajíček ze zahraničí. Předpokládá se nicméně, že obchodní řetězce i zákazníci budou přesto preferovat tuzemská vejce od slepic žijících v lepších podmínkách, zatímco zahraniční konkurenti budou atakovat spíše potravinářský průmysl a gastronomická zařízení.
Českým chovatelům drůbeže zákaz klecového chovu každopádně způsobí komplikace. „Česká republika by měla platnost tohoto zákazu minimálně alespoň odložit, protože to skutečně znevýhodňuje naše chovatele nosnic,“ míní Petr Havel. Odložení zákona však zatím podle dostupných informací není ve sněmovně „na stole“.
























































