Jak se počítá dlouhodobá nemoc do důchodu a na co si dát pozor, abyste nepřišli o peníze

Pokud jste onemocněli a ocitli se na delší dobu na neschopence, ta je chápána jako náhradní doba pojištění, je-li řádně evidována a schválena lékařem. Ve většině případů nemá na výši důchodu vliv. Existují ale situace, kdy se na penzi přece jen může projevit: „Náhradní doba pojištění je období, ve kterém se neodvádí žádné pojistné, přesto se tyto doby za určitých podmínek započítávají do potřebných let pojištění pro důchod,“ vysvětluje ČSSZ. Zaměřme se ale na tvrzení „za určitých podmínek“. To naznačuje, že neschopenka vliv na starobní penzi mít může.

Kdy se počítá dlouhá nemoc do důchodu?

Během prvních 14 dnů nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, pak nastupuje nemocenská od ČSSZ. Takzvaná podpůrčí doba přitom trvá standardně 380 kalendářních dní. Podle aktuálně nastavených pravidel se doba na nemocenské započítává do důchodu v plné výši, trvá-li méně než podpůrčí doba. Tu lze ovšem v odůvodněných případech prodloužit, a to až o 350 dní. Maximální doba pobírání nemocenské tak činí 730 dní od vzniku pracovní neschopnosti.

Zdravotní stav někdy neumožňuje pracovat dlouhodobě , ...

Vliv dlouhodobé nemoci na výši penze

Důchod se vypočítává z průměrné mzdy za odpracované roky. Doba nemocenské je ovšem takzvaná vyloučená doba, takže se vylučuje z výpočtu průměrné mzdy. Onemocnění tedy obvykle nemá vliv na výši důchodu. Pokud ovšem pracovní neschopnost trvá déle než 380, případně až 730 dní, už to na výši penze může mít reálný dopad. V tomto případě bývá doba pojištění rovněž započítávána, ale vyměřovací základ už může být ve skutečnosti nižší. Stonáte-li tedy delší dobu, mějte se na pozoru.

Modelový příklad: pan Jaroslav marodí dva roky. Předtím měl stabilní hrubý příjem 40 000 korun. Prvních 380 dní spadalo do vyloučené doby. Druhý rok mu ovšem ČSSZ nebylo schváleno prodloužení výplaty nemocenské. Do výpočtu celoživotního průměru se bude následně toto druhé období počítat jako nulový příjem. Osobní vyměřovací základ tedy může klesnout o 1 000 až 1 500 korun, na což má vliv počet odpracovaných let. Starobní důchod pak bude o 200 až 400 korun měsíčně nižší, a to trvale.

Někdy je vhodné po konzultaci s lékařem uvažovat o invalidním důchodu , ...

Přechod z nemocenské na invalidní důchod

Pokud se blíží doba, kdy vyčerpáte pobírání nemocenské, a váš stav se nelepší, můžete požádat o invalidní důchod. Ideálně po konzultaci s lékařem. Podle definice jde o státní finanční dávku, která pomáhá lidem s dlouhodobě špatným zdravotním stavem. Invalidní důchod tedy osobám s nemocí (nebo úrazem) poskytuje příjem a zároveň se započítává do doby pojištění pro budoucí starobní důchod. Může to být tedy schůdná cesta, pokud vám zdravotní stav neumožňuje dále pracovat.

Ovšem pozor! Invalidní důchod se dělí na tři stupně podle toho, jak moc klesla vaše pracovní schopnost. Období pobírání invalidního důchodu 1. či 2. stupně se nepovažuje za náhradní dobu důchodového pojištění. Pokud tedy člověk s jedním z těchto stupňů invalidity nepracuje, nezískává další roky pojištění potřebné pro nárok a výši starobní penze. To neplatí jen pro invaliditu 3. stupně. Proto může práce v invalidním důchodu pozitivně ovlivnit nárok na budoucí starobní důchod.

Od ledna 2027 se výpočet nových penzí zpřísní. Změny se přitom budou týkat nejen nastávajících starobních důchodců, ale rovněž všech osob, které získají nárok na invalidní důchod. S tím je třeba počítat. Výpočet penze každopádně mnoho lidí stále nechápe. Pak se mnozí Češi diví, že člověk, který celý život pracoval, může mít nižší důchod než člověk, jenž byl doma.