Jsme na prahu největší energetické krize v historii, mnohem větší než v 70. letech. Můžete na ní ale zbohatnout

Ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy americkými, Izraelem, Íránem a dalšími blízkovýchodními zeměmi bude brzy trvat již měsíc. A zřejmě neskončí tak brzy, jak zpočátku proklamoval americký prezident Donald Trump. Do průmyslově důležitých oblastí každopádně přinesl chaos, což může výrazně ovlivnit světové trhy. Podle expertů o poznání více než začátek války na Ukrajině. Někteří odborníci dokonce hovoří o tom, že jsme aktuálně na prahu největší energetické krize v historii.

Čeká nás vůbec největší energetická krize?

Podle některých odborníků skutečně existuje i takový scénář. Španělský energetický expert Jorge Moralese de Labra například uvedl, že „jsme na pokraji největší energetické krize historie, mnohem větší než v 70. letech. V téhle situaci jsme se ocitli kvůli blokádě Hormuzského průlivu, kterým prochází 20 % ropy a 20 % zkapalněného zemního plynu.“ Morales navíc není jediný, kdo aktuálně začíná hovořit v podobném duchu. Stejný názor totiž mají i někteří další odborníci.

Fatih Birol, výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA), v pondělí připomněl energetické krize z let 1973 a 1979, které se týkaly ropy, a ruskou invazi na Ukrajinu, jež zasáhla distribuci zemního plynu. Aktuální globální energetická krize způsobená konfliktem na Blízkém východě je podle Birolových slov ekvivalentní oběma ropným šokům ze 70. let a dopadu ruské invaze na Ukrajinu, a to dohromady. Konflikt, který začal 28. února, tak může mít skutečně zásadní dopad.

Blokáda Hormuzského průliv je pro energetiku velký problém , somkanae...

Koho krize pravděpodobně postihne nejvíce?

Ochromení provozu v Hormuzském průlivu by mělo mít podle expertů větší ekonomický dopad na Asii než na Evropu, potažmo Česko. Celosvětově však ceny ropy a zemního plynu rostou. Vliv na to nemá „jen“ blokáda Hormuzského průlivu, ale také útoky na energetická zařízení v oblasti (například v Kataru). Podle Birola přitom žádná země nebude imunní vůči dopadům aktuální krize. Trh s ropou a zkapalněným zemním plynem je trhem globálním, takže k řešení bude potřeba globálního úsilí.

Celkový dopad se bude odvíjet od toho, jak dlouho bude blokáda Hormuzského průlivu, případně celý blízkovýchodní konflikt, pokračovat. Donald Trump dal Íránu 48hodinové ultimátum pro otevření této důležité dopravní tepny. To ovšem v pondělí vypršelo. Americký prezident však nyní své ultimátum prodloužil až do pátku, a to údajně kvůli americko-íránským jednáním. Představitelé této blízkovýchodní země ovšem popírají, že by jakékoli rozhovory s Američany vedli. Řešení problému tedy může – ale nemusí – být brzké. Íránci totiž chtějí (alespoň prozatím) s blokádou pokračovat.

Donald Trump prodloužil své ultimátům Íránu , UkrPictures /...

Na aktuální situaci je možné také zbohatnout

Současné napětí kolem Íránu připomíná, jak rychle se mohou měnit světové trhy. Aktuální situace může být příležitostí třeba pro investory, pro něž bývá užitečné sledovat potenciál růstu. Evropské akcie například dlouhodobě ztrácejí proti těm americkým. Nynější situace je ovšem může nastartovat. Ale také nemusí, protože Evropa Ameriku ekonomicky nedohání. Odborníci obecně uvádějí, že v dobách krize investoři „prchají“ k americkému dolaru, což posiluje jeho hodnotu. Stabilitu v krizích často vykazují také firmy spojené s obranným průmyslem.

Co může zdražovat (a pak zase zlevnit)? Kromě ropy a zemního plynu třeba hliník, elektronika či baterie. Rostou také akcie mnoha výrobců hnojiv, jejichž nedostatek může hrozit, a to celosvětově.