Pesimistické scénáře ekonomů se naplnily. Z Německa přišla zpráva, která citelně zasáhne i Česko
Vývoj světových ekonomik má zásadní dopad i na ostatní země. Právě německá ekonomika přitom může přímo i nepřímo ovlivňovat Českou republiku.
Deutsche Bundesbank nedávno zveřejnila výhled vývoje německé ekonomiky na následující rok. Podle expertů jsou prognózy velmi opatrné a spíše pesimistické.
Jak se bude pravděpodobně německá ekonomika vyvíjet
Centrální banka snížila odhad růstu pro rok 2026 o 0,1 procentního bodu na 0,6 % a přitom zvýšila prognózu pro rok 2027 o stejnou hodnotu na 1,3 %. Upozorňuje však, že rizika aktualizovaného výhledu hrubého domácího produktu jsou nakloněna spíše směrem dolů.
Podle aktuálního výhledu by se tak HDP Německa mohl vrátit na úroveň před recesí až koncem následujícího roku. Vzhledem k tomu, že Německo je největší ekonomikou Evropy a klíčovým obchodním partnerem řady zemí, má jeho vývoj přímý dopad i na ostatní státy, včetně Česka.
Její slabší vývoj se tak může promítnout například do nižší poptávky po českém exportu a zpomalení průmyslové výroby, která je s německými firmami úzce provázaná.
Ekonomové doufali v odlišný vývoj
Ekonomové ze soukromého sektoru, investoři a německá vláda věřili, že dodatečný 1 bilion eur v investicích a výdajích na obranu pomůže největší evropskou ekonomiku oživit. Prozatím to tak ale nevypadá.
V příštích třech letech by se také měly výrazně zvýšit náklady na práci mimo samotné mzdy, a to téměř o 10 %. Podíl těchto odvodů na jednoho zaměstnance tak dosáhne rekordních 44,5 %. Hlavním důvodem jsou především rostoucí výdaje na zdravotní péči a sociální systém.
Německo směřuje k velkému deficitu
Odborníci dále varují, že Německo míří na nejvyšší rozpočtový deficit od sjednocení země. Podle Bundesbanky vládní výdaje vedou ke značnému deficitu, který by mohl dosáhnout 4,8 % HDP do roku 2028.
Za tímto deficitem přitom stojí obrovské vládní výdaje do infrastruktury Berlína společně s daňovými škrty a sociálními transfery. I když deficit státního rozpočtu roste, celkový dluh vůči HDP by měl zůstat relativně nízký ve srovnání s některými jinými zeměmi EU.
Německo prochází prodlouženým obdobím ekonomické stagnace
Od pandemie COVID-19 patří Německo k zemím s nejpomalejším hospodářským oživením mezi vyspělými ekonomikami. Reálný hrubý domácí produkt byl v roce 2024 zhruba na stejné úrovni jako v roce 2019 a v první polovině roku 2025 ekonomika prakticky stagnovala.
V roce 2024 klesl německý vývoz o 2,1 %, což odpovídá dlouhodobé ztrátě podílů na zahraničních trzích, zejména ve vztahu k Číně. V prvním čtvrtletí roku 2025 sice export výrazně vzrostl, ale jednalo se spíše o dočasný efekt. Firmy se totiž předzásobovaly vývozem do USA kvůli očekávanému zvýšení amerických cel. Tento impuls však postupně vyprchal a od druhého čtvrtletí roku 2025 vývoz opět oslabil.
Jak v roce 2024, tak i na začátku roku 2025 zůstávaly utlumené investice do výrobního vybavení kvůli vysoké míře nejistoty a přísným podmínkám financování. Na druhou stranu na konci roku 2024 a na začátku letošního roku se soukromá spotřeba začala pozvolně zlepšovat. Vzhledem k tomu by mohlo dojít k pozvolnému hospodářskému oživení německé ekonomiky.
Jak se bude vyvíjet nezaměstnanost
Se snižováním ekonomické produkce klesala v Německu i poptávka po pracovní síle, což rovněž ovlivnilo řadu českých pracovníků žijících v pohraničí. Odborníci přitom předpokládají, že míra nezaměstnanosti do konce roku 2027 klesne na 3,3 %. Počet volných pracovních míst dosáhl ve druhém čtvrtletí roku 2025 1,06 milionu, což je přibližně polovina maxima z roku 2022.























































