Dálkové ovládače od televize upadají do zapomnění. Přichází zcela nový způsob ovládání, kde vše vyřešíte pomocí jednoho tlačítka
Doba, kdy jsme se museli k přepnutí, ztlumení či vypnutí televizoru zvedat, je (naštěstí) nenávratně pryč. Dálkové ovladače, které existují desítky let, nám v tomhle „vytrhly trn z paty“. Jenže aktuálně se i nad nimi začíná smrákat. Stále více je totiž střídá nový způsob dálkového ovládání.
Mnozí z nás by přísahali na to, že v domácnosti existuje něco jako malý bermudský trojúhelník. Neztrácejí se v něm ovšem lodě a letadla, ale dálkový ovladač na TV, a to skoro na každodenní bázi. Když už ho navíc najdeme, může se stát, že přestane fungovat, protože se mu vybily baterie. Dnes však dálkový ovladač vlastně nepotřebujeme a je možné, že pro budoucí generace bude něčím jako pro nás disketa. Může upadnout do zapomnění. Ovládat televizor na dálku dnes totiž lze i jinak.
Překvapivý vznik dálkového ovladače
Dálkové ovladače nevznikly úplně kvůli komfortu. Motivace „otce“ této myšlenky byla poněkud jiná. Prezident společnosti Zenith Electronics jménem Eugene F. McDonald dal svým inženýrům úkol. Psala se sice teprve 50. léta 20. století, ale McDonald už nesnášel to, co štve mnohé z nás i dnes, totiž reklamy. Jeho lidé tak měl vynalézt něco, co by jednoduše umožnilo přepnout na jiný kanál.
Tohoto úkolu se nakonec úspěšně zhostil jistý Eugene Polley. Jeho zařízení se jmenovalo Flashnatic a vydáno bylo v roce 1955. To, co vypadalo jako dětská hračka, ovšem stálo 100 dolarů. V době, kdy jste za nové auto utratili 600 dolarů. Žádný div, že se dálkové ovladače rozšířily až mnohem později, konkrétně v 70. a 80. letech 20. století. Dnes už ale tak nepostradatelné nejsou.
Smráká se nad dálkovými ovladači?
Ano, smráká. A ne, není to tím, že se chce více a více lidem vstávat a přepínat televizi ve jménu zdravého životního stylu ručně. Dálkové ovladače však postupně stále výrazněji střídá jiné zařízení – chytrý telefon. Tenhle vývoj ostatně už nějaký pátek trvá. Nejde totiž o vůbec nic složitého. Vlastně si stačí do mobilu nainstalovat aplikaci, což už dnes zvládne snad každý, a to včetně mnoha seniorů.
Jak to celé vlastně funguje? Některé telefony mají IR Blaster, což je infračervený port, který dokáže nahradit klasických ovladač. Spíše ale u starších televizorů. Jinak lze televizi chytrým telefonem ovládat skrze Wi-Fi síť. Moderní smart TV jsou totiž připojeny k internetu. V současné době přitom máte k dispozici celou řadu aplikací, jež můžete k dálkovému ovládání televize pohodlně využít.
Jakou aplikaci si musíte nainstalovat?
Možností máte opravdu mnoho. Používat je možné třeba aplikace samotných výrobců. Může se jednat třeba o Samsung SmartThings, která může mít funkci centra pro všechna chytrá zařízení Samsung v domácnosti. Majitelům televizorů LG se zase může hodit aplikace LG TV Plus. Existuje ale také Philips TV Remote, Google TV nebo Video & TV SideView, jež slouží k ovládání televizorů Sony.
Záleží na tom, jaká konkrétní varianta by se vám mohla hodit. Vlastně to ale ani řešit nemusíte. K dispozici totiž máte i univerzální aplikace, které je možné použít u televizorů rozmanitých značek. Na Google Play si můžete stáhnout třeba Remote for Android TV, v rámci App storu zase TV Plus: Smart TV Remote. Nejedná se však o jediné aplikace, které aktuálně existují.
Házet flintu do žita nemusejí ani uživatelé, kteří mají doma starší televizi, jež neumožňuje připojení k internetu. Už byla řeč o IR Blasteru. V souvislosti s ním je k dispozici třeba univerzální aplikace s názvem Mi Remote. S ní není nutné používat jen Wi-Fi připojení. Využít totiž můžete i infračervený senzor v telefonu, pokud ho tedy má. Tuhle funkci umožňují především smartphony Xiaomi.























































